Využití zátěžové diagnostiky u vytrvalostních sportů

Celý systém sportovního tréninku je zaměřen na dosažení jeho maximální efektivity. Ve vytrvalostních sportech se doba od zahájení sportovní kariéry po dosažení nejvyšší výkonnosti pohybuje mezi 10 až 15- ti lety, proto je nutné správné plánování sportovního tréninku z pohledu jeho časové struktury a tréninkových objemů, ale především intenzit.

Stanovení tréninkových pásem

A právě volba intenzit, tedy tréninkových pásem, nebo ještě jinak řečeno trénování správných energetických systémů, je u vytrvalostních sportů základním prvkem budoucího úspěchu.  Ve sportech, které jsou do značné míry ovlivněny vnějšími podmínkami, je důležité objektivní určení reálné speciální výkonnosti. Jelikož v těchto případech nejsou terénní vyšetření zcela spolehlivá, používají se standardní či speciálně přizpůsobené laboratorní testy.  Snaha o maximálně účinné řízení tréninků, ověřování speciální výkonnosti a objektivizaci výkonnostních parametrů ve vytrvalostním sportu, vedla ke vzniku komplexní výkonnostní diagnostiky.

Nevhodné využití zátěžové diagnostiky

Bohužel se lze ve sportovní praxi velmi často setkat s nevyváženým přístupem k zátěžové diagnostice, který mnohdy přechází až do extrémů.  Tím jedním je nadměrný počet testů, které jsou doprovázené častými změnami jejich metodiky s mnoha měřenými veličinami.
Tato koncepce „ řízení “ tréninku je již předem odsouzena k nezdaru, protože neumožňuje dlouhodobé, a především standardizované sledování rozvoje výkonnosti a posun jednotlivých schopností. Tímto postupem se často kompenzuje nedostatečná tréninková koncepce.
Druhým problémem je opačný stav, kdy se z bohaté škály testů, které výkonnostní diagnostika nabízí, vybere jeden jediný a z něj často ještě pouhý jeden ukazatel a ten je bez ohledu na komplexní situaci a znalost souvislostí jednotlivých výkonnostních ukazatelů brán jako základ pro řízení tréninkového procesu. Toto úzce zaměřené pojetí diagnostiky pak samozřejmě vede ke koncepčně  nesprávným tréninkovým rozhodnutím.

Tréninkový cyklus by měl být charakteristický stabilní kombinací výkonnostní diagnostiky v rámci jednotlivých mikrocyklů a laboratorních vyšetření v důležitých momentech ročního tréninkového cyklu.

Zátěžové testy v laboratoři nebo v terénu

Laboratorní testy jsou vhodné ke střednědobému a dlouhodobému sledování výkonnostního rozvoje, ale i ke sledování zdravotního stavu a aktuálního stupně rozvoje sledovaného výkonnostního parametru. Tyto testy bývají kombinovány se zdravotní lékařskou prohlídkou, někdy včetně zátěžového EKG. Sledována je celá řada biochemických parametrů, viz tabulka č. 1.
Z hlediska výkonnostní laboratorní diagnostiky jsou nejdůležitějšími sledovanými parametry spotřeba kyslíku a koncentrace laktátu, obojí vztažené k srdeční frekvenci a v daný okamžik podávanému výkonu.

Terénní testy jsou upřednostňovány především pro krátko a střednědobou kontrolu účinnosti tréninku a pro stanovení tréninkových pásem. Počet sledovaných parametrů není ve srovnání s laboratorními testy tak velký. Měří se zejména rychlost, srdeční frekvence a laktát.

Z hlediska vytrvalostních sportů se ze zátěžových testů nejčastěji volí ty, které jsou zaměřeny na diagnostiku aerobních schopností sportovce.

Základními a také nejvyužívanějšími,  jsou následující dva druhy testů :

• za prvé je to spiroergometrie, tedy tzv. maximální test,
• za druhé je to test pro zjištění laktátové křivky.

Dále se ve sportovní praxi setkáváme s dalšími druhy testů, které jsou však již úzce specializované a zaměřené na konkrétní tréninkový prvek.
Například cyklisty a triatlonisty je hojně využíván tzv. Winggate test, který se používá především k ověření anaerobních schopností organismu.
Mezi další, často používané testy, patří zejména různé testovací baterie na ověření hodnoty anaerobního prahu.

•  Máte doma nového Jágra? Rubrika sportovní talent

Tab. 1. Sledované biochemické parametry
V tabulce jsou možné sledované parametry při zdravotním vyšetření, které je jedním z důležitých prvků při sledování vlivu tréninkové zátěže na sportovce. Ve sloupci hodnota je  skutečně  zjištěná hodnota u výkonnostního vytrvalce / G. Neumann /.