Tepová frekvence a věk

Sledování tepové frekvence je běžnou součástí tréninku profesionálních, ale i amatérských (hobby) sportovců. Je dobré mít povědomí o tom, jaké probíhají změny v srdeční frekvenci v nezastavitelném procesu stárnutí, nejen z důvodů tréninkových, ale zejména zdravotních.

Výpočet maximální tepové frekvence

Maximální, ale i tréninkově využitelná tepová frekvence se snižuje s věkem, viz. obr. č.  1. S rostoucím věkem klesá nejen dosahovaná maximální tepová frekvence, ale též v tréninku účinně využitelné pásmo tepové frekvence je menší. Jednoduchou a velmi orientační metodou, jak vypočítat maximální tepovou frekvenci pro váš věk, vychází z rovnice 220 - věk. 
Například muž ve 30 letech má doporučenou maximální tepovou frekvenci 190 tepů/min.
220 - 30 = 190
Doporučená hodnota maximální tepové frekvence je také závislá na trénovanosti jedince. Dobře trénovaný sportovec, může bez problémů překračovat doporučené pásmo bez zdravotního rizika a naopak netrénovaný člověk by měl toto doporučení respektovat.

Obr. č.1  Maximální tepová frekvence (SF) a věk

Tepová frekvence v bodě zlomu

Zjednodušeně lze říci, že do určité úrovně existuje lineární závislost mezi intenzitou zatížení a tepovou frekvencí. Okamžik, kdy tato přímá úměra přestává platit se nazývá bodem zlomu, viz. obr. č. 2. Tento bod bývá též ztotožňován s anaerobním prahem.
Bod zlomu je závislý na trénovanosti člověka. Jednou z nejvýznamnějších změn, které se stanou s tepovou frekvencí v důsledku tréninku, je posun bodu zlomu k vyšším hodnotám tepové frekvence. Rozdíl v úrovni tohoto bodu mezi trénovaným a netrénovaným člověkem je až 50 tepů/min.
Jinými slovy, co je pro trénovaného relaxační tempo, pro netrénovaného představuje už neúnosnou zátěž.

Obr. č. 2. Tepová frekvence v bodě zlomu