S dietou do restaurace? Proč ne!
Předsevzetí týkající se zdravého stravování patří k těm nejčastějším. Necelých 40 procent obyvatel Česka si na Nový rok slibuje, že zhubne, a čtvrtina Čechů si plánuje zdravě jíst. Přitom kolem 35 procent Čechů si alespoň jednou týdně vyrazí do restaurace. Jde dieta a stravování v restauraci dohromady?
Jak u typického Čecha vypadá oběd v restauraci?
Porce musí být hlavně levná a velká. Při návštěvě restaurace Češi nejčastěji z polední nabídky objednávají typicky česká jídla. Mezi nejoblíbenější patří smažený řízek a svíčková na smetaně. I když restaurace v Česku mají na obědovém menu převážně právě klasická jídla, saláty jsou součástí těchto menu už takřka ve dvou třetinách českých restaurací. Saláty se ale oblibě Čechů zatím příliš netěší, v žebříčku popularity se neprobojovaly ani do první desítky.
„Saláty si lidé objednávají především v letních měsících,
během zimy je vymění za polévky. Jistý nárůst poptávky po salátech zaznamenáváme také v lednu, je to hlavně tím, že se víc lidí právě zkraje roku snaží stravovat dietně. Při výběru z poledního menu ale většina Čechů energetickou hodnotu jídla příliš neřeší. Dají si třeba hutnou gulášovou polévku s rohlíkem, smažený sýr s hranolky a tatarkou a vše zapijí pivem nebo sladkou limonádou. Takový oběd má potom třeba i tisíc pět set kalorií, přitom zdravé polední jídlo by mělo mít zhruba třetinu. V restauracích se přitom i z polední nabídky dá vybrat zdravé a vyvážené jídlo,“ uvedl Tomáš Vobořil, majitel restaurace Podolka.
Počet kalorií a případně energetická hodnota jídla jsou pro lidi hlavním ukazatelem, zda je jídlo dietní nebo ne. Pokud chce však host restaurace dodržet svůj dietní plán, měl by při výběru z jídelního lístku více sledovat složení a způsob úpravy jídla. Volba by měla padnout na minutkové úpravy libového masa, maso pečené či dušené nebo na ryby. Vhodné je také zařadit více zeleniny na úkor tradičních příloh.
Obecně platí, že rybou k obědu člověk nic nezkazí.
Nejběžnější volbou bývá losos, což v případě diety není ideální z hlediska množství a složení tuků. Vhodnější je například pražma královská, mořský vlk nebo treska tmavá. V českých restauracích se nejčastěji podává losos z chovných sádek, jenže taková ryba se v sádkách tolik nehýbe, a tak má výrazně víc podkožního tuku. Host takto chovaného lososa pozná bezpečně podle ceny. Ti mořští jsou totiž výrazně dražší, porce stojí kolem 400 korun.
Dnes nejím, večer jdu do restaurace,“
to si říká většina Čechů, kteří drží dietu a mají pocit, že obědem v restauraci předtím stravovací režim poruší. To je ale podle odborníků jedna z největších dietních chyb, které mohou udělat. „Během držení diety je důležitá pravidelnost, aby si organismus zvykl na pravidelný příjem potravy v určitém denním období. Ideálních je pět jídel denně, přičemž by snídaně měla tvořit 20 procent denního příjmu potravy, dopolední svačina 15, oběd 35, odpolední svačina 10 a večeře 20 procent. Velkým omylem je hladovění před návštěvou restaurace. Člověk sní mnohem víc jídla, a organismus tak naráz dostane víc, než je schopen strávit. Tělo potom uloží z potravy víc cukrů a tuků, než kdyby člověk jedl přes den.
Pro většinu lidí je hlavním ukazatelem kalorická hodnota pokrmu,
nikoliv výživová skladba jídla, tedy množství bílkovin, sacharidů a tuků. „Velkým omylem je úplné vynechání příloh, ty jsou podstatným zdrojem sacharidů. Důležitý je kromě velikosti přílohy také způsob její přípravy. Rozvařené přílohy zvyšují glykemický index, ten zapříčiňuje rychlý vzestup hladiny krevního cukru, a brzy se proto dostaví pocit hladu.
Mezi nejčastější přílohy na českých stolech patří brambory. Ideální je jejich příprava ve slupce. Pokud se vaří oloupané v osolené vodě, mohou ztratit až polovinu vitaminu C. Pokud se host v restauraci rozhodne pro kaši nebo šťouchané brambory, musí počítat s tím, že energetická hodnota brambor je vyšší zhruba o třetinu,“ dodal Tomáš Vobořil.
RECEPTY RESTAURACE PODOLKA
(Autorem receptů je Tomáš Vobořil, majitel restaurace Podolka)
Shepherds pie
- 400 g mletého hovězího masa
- 50 g + 30 g másla
- 50 g sýru parmesánového typu/parmesán
- 150 g cibule
- 150 g mrkve
- 100 g drcených rajčat
- 100 ml červeného vína
- 100 ml hovězího nebo zeleninového vývaru
- 100 ml plnotučného mléka
- 5 g česneku, 3 g tymiánu, 3 lístky bobkového listu, 5 kuliček nového koření, sůl a pepř
Postup: Rozpalte pánev, ve které rozehřejte máslo. Na něj dejte cibuli. Tu nechte zesklovatět a vhoďte maso. Vložte tymián, česnek, bobkový list, nové koření, osolte a opepřete a chvilku poduste. Přidejte nastrouhanou mrkev, drcená rajčata a červené víno. Směs poduste cca 15 minut. Mezitím dejte vařit v osolené vodě brambory. Do uvařených brambor přidejte máslo. Rozmixujte a postupně přilévejte teplé mléko do hustoty kaše. Na závěr do kaše přidejte sýr parmesánového typu. Předehřejte si troubu na 180 °C. Do zapékací mísy (cca poloviny výšky) vložte masovou směs. Tu přikryjte bramborovou směsí a ještě lehce zasypte sýrem. Takto seskládanou směs vložte do trouby a pečte cca 30minut.
Ajvar
- 200 g lilku
- 600 g červené papriky
- 30 g česneku
- 100 g cibule
- 20 ml oleje
- 5 g uzené mleté papriky, sůl, pepř
Postup: Lilky a papriky i se slupkou pečte asi 30 minut na 200 °C. Po vychladnutí z nich vydlabejte dužinu. Tu rozmixujte. Vše přendejte do hrnce, osolte, zalijte olejem a za stálého míchání vařte na mírném plameni asi tři hodiny. Směs nesmí dosáhnout bodu varu. Až se směs spojí a vznikne kompaktní pasta, přendejte ji do sklenic a zavařte je. Po otevření vydrží v lednici až měsíc.
