Restaurace nemají důvod vařit kvalitněji. Češi platí, i když jim nechutná

Zápach, špinavé ubrusy, dochucovadla na stolech, nepříjemná obsluha – to jsou první signály, podle kterých host restaurace pozná, že si nevybral dobře. Co když už je ale jídlo na stole a neodpovídá představám hosta?

V Česku stále převládají restaurace, které hostům nabízejí nekvalitní polotovary a laciné náhražky. Už jídelní lístek může hostům napovědět, zda si objednají jídlo nebo by měli raději odejít. „Pokud menu obsahuje nesmyslné množství položek, je takřka jisté, že použité suroviny nejsou kvalitní a čerstvé.

Restaurací, které nabízejí velké množství jídel v nízké kvalitě, je v Česku stále většina. Známkou kvalitní restaurace může být i otevřená kuchyň. Kuchař tak dává hostům možnost sledovat, jaké suroviny používá a jak celý pokrm připravuje.

Jistým ukazatelem kvality mohou být také ceny jídel. Restaurace nabízející pokrmy kolem 70 korun nejsou schopné připravovat je z čerstvých a kvalitních surovin. Jednoduše by zkrachovaly,“ vysvětlil Tomáš Vobořil, majitel restaurace Podolka.

Hosté nemají argumenty. I když lidem na stole přistane pokrm nevábné vůně, vzhledu a chuti, zpravidla ho zaplatí a ještě dají obsluze spropitné. Problémem Čechů není to, že by si neuměli stěžovat, ale to, že neumějí svou reklamaci obhájit. Vědí, jak má chutnat svíčková, řízek nebo guláš, u netradičních pokrmů si ale nejsou jistí, a i když podle nich něco není v pořádku, mlčí a zaplatí.

Spropitné zaplatí tři čtvrtiny Čechů, i když jsou s jídlem nespokojeni. Pokud je jídlo třeba přesolené, nedovařené nebo naopak maso přepečené, host ho nemusí po reklamaci vůbec platit, natož dávat tuzér. Jiné je to v případě, že si objedná pokrm, který nezná: když pak navzdory tomu, že je připravený správně, usoudí, že by měl vypadat nebo chutnat jinak, jedná se o chybu hosta a měl by útratu zaplatit,“ doporučil Tomáš Vobořil.

Problémem může být i gramáž. I když maso chutná skvěle, ale neváží tolik, kolik udává jídelní lístek, má host právo nechat si ho převážit. V případě, že se váha nevejde do schválené odchylky, která je u masa 20 procent, může host odejít bez placení nebo požádat o novou porci.

Důležité je, aby host na chybu upozornil okamžitě, jak ji odhalí.  Sníst celé jídlo a potom si obsluze stěžovat na jeho nedostatky, je špatně a je logické, že restaurace chce potom konzumaci zaplatit. Hostů, kteří jídlo reklamují až poté, co ho snědí, je většina.

Mezi lidmi jsou stále populárnější ryby. Češi jich ročně zkonzumují kolem šesti kilogramů na osobu. Velká část z nich ale nedokáže poznat čerstvou rybu od mražené. Kuchaři je zase neumějí zpracovat.

Častou otázkou je, zda je v tuzemsku vůbec možné dostat čerstvou rybu. Pokud je ryba správně zachlazená a uložená v ledu, vydrží čerstvá až čtyři dny. Čerstvá ryba nesmí páchnout, nemůže mít do šeda zbarvené maso ani bahnitou strukturu.

Problém je i v kuchařích. Ti často neumějí s mořskými rybami pracovat. Poměrně často tak kvalitní rybu znehodnotí.