Je pivo opiát?

Poslední léta přinesla podivuhodná zjištění o biochemii alkoholu.

Kromě známého a dobře prozkoumaného katabolického řetězce, kterým se alkohol štěpí na acetaldehyd a vodu, může být katabolizován také morfin; tedy konečným článkem tohoto řetězce je opiát.

Pivo

Uvedené zjištění poskytuje klíč k řadě záhad. Zmiňme se alespoň o některých z nich:

Předně je lépe vysvětlen vliv na náladu – tj. vyvolání euforie neboli radostné, veselé a povznesené nálady po požití alkoholu. V této náladě jsme uvolnění, nevázaní, snad i trochu tvořivější, ovšem také méně pečliví, opatrní, pozorní, máme zvýšený práh a vnímání bolesti. Ale pozor: takto uměle dodávané opiáty tlumí produkci přirozených opiátů – endorfinů, které vytváří naše tělo. Takže výsledkem alkoholické euforie je kocovina po jednorázovém opojení a bohužel i chronická deprese při popíjení dlouhodobém. Zdalipak víte, že obětí této alkoholické deprese se stal světoznámý spisovatel Hemingway?

Vysvětleno se zdá být i to, proč se osobami závislými na alkoholu stávají častěji osoby úzkostné a depresivní – nezřídka lidé, kteří se za své pití stydí a pijí v ústraní. Alkohol působí jako velmi účinné anxiolytikum a antidepresivum – tedy proti depresi a úzkosti, dodává jim odvahu a rozhodnost, usnadňuje společenský kontakt a vyvolává iluzi vyšší výkonnosti.

Není ani příliš odvážná hypotéza, že poměr obou zmíněných katabolických pochodů, kterými se rozkládá alkohol v našem těle, je rozdílný u různých osob. To poskytuje vysvětlení známého faktu: kromě pijáků, kteří konzumovali značná kvanta alkoholu téměř denně po řadu desetiletí, a přesto zůstali sociálně „únosní“, existují osobnosti, které rozkladnému vlivu alkoholu podléhají během několika málo let nebo dokonce měsíců. Tato druhá skupina zřejmě katabolizuje alkohol ve větší míře na opiáty. Vysvětlena je také patologická tendence k tzv. problémovému pití – alkohol otupuje frustrační reakci.

Mějme tedy na paměti, že sklenička alkoholu může vyvolat různé reakce u každého z nás!!

Úryvek z knihy: Umění žít; P. Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek

publikováno: 07.11.2013   napsal/a: Mgr. Jan Taussig