Jak souvisí pohybové aktivity s nadváhou a obezitou českých dětí?

Jak souvisí pohybové aktivity s nadváhou a obezitou českých dětí?

Tuto základní otázku jsme si položili při řešení projektu podpořeného školským odborem Městské části Praha 5, který probíhal na základních školách v roce 2008.

---

 

Úvod a Metodika

Projekt byl nazván ¨Vliv posílené tělesné výchovy na snížení rizika rozvoje nadváhy u dětí školního věku na Praze 5¨ a sledoval, zdali ve školách s posílenou tělesnou výchovou (3 hodiny týdně, místo běžných 2 hodin) je u dětí nižší výskyt nadváhy.

Jaký byl hlavní důvod tohoto projektu?

Hlavním důvodem byl fakt, že výskyt nadváhy a obezity se zvyšuje na celém světě alarmujícím způsobem. Nebezpečný nárůst zaznamenáváme i v České republice, a to bohužel i v dětských věkových kategoriích. Jako hlavní příčina se obviňuje změna životního stylu naší populace, nedostatek pohybu a nezdravé dietní návyky s nadměrným příjmem kalorií ve formě nasycených tuků a jednoduchých cukrů.

Nedostatek pohybu v dospělosti má své základy již v dětském věku. Pokud děti nezískají pozitivní postoj ke sportovním aktivitám, nelze očekávat, že v dospělosti začnou aktivně sportovat. Z tohoto pohledu se jeví jako významné, že některé základní školy mají ve svých osnovách posílenou výuku tělesné výchovy ze dvou na tři hodiny týdně.

Ačkoli navýšení tělesné výchovy o pouhou jednu hodinu týdně se může zdát jako zanedbatelné, nejnovější data z rozsáhlých epidemiologických studií prováděných po celém světě ukazují, že i takové navýšení výdeje kalorií může mít významný efekt na celkové zdraví populace. V České republice však chybí data, zdali taková podpora výuky tělesné výchovy má dopad na tělesnou konstituci a na výskyt nadváhy a obezity v dětské populaci.

Cílem projektu tedy bylo:

- provést analýzu stavu výživy na vzorku pražských dětí ve věku 8-12 let,

- určit výskyt nadváhy a obezity v této dětské populaci,

- porovnat výsledky výše uvedených analýz dětí navštěvujících základní školy s posílenou výukou tělesné výchovy s dětmi navštěvujícími základní školy se standardním způsobem výuky tělesné výchovy,

- navrhnout změny ve výuce tělesné výchovy, pokud se prokáže vliv posílené výuky tělesné výchovy na stav výživy dětí.

Metodika

Vyšetřeno bylo celkem 500 dětí ze 7 základních škol na Praze 5, ze kterých dvě mají posílenou výuku tělesné výchovy (ZŠ Barrandov a ZŠ Weberova). Představením projektu na třídních schůzkách byli osloveni rodiče dětí 3.-5. tříd. Rodičům byly rozdány dotazníky, které byly v případě souhlasu vráceny třídním učitelům s podpisem a vyplněnými daty o mimoškolních aktivitách dětí.

S třídními učiteli byl posléze domluven termín vyšetření dětí. Aby bylo možné přesněji posoudit ochranný vliv pohybové aktivity na výskyt nadváhy u dětí, byl projekt rozšířen i o vyšetření dětí věnujících se výkonnostně sportovním aktivitám. Osloveni byli trenéři basketbalu, fotbalu a tenisu sportovních oddílů USK Praha, Slavoj Zbraslav a Sokol Lipence.

Zaznamenávány byly antropometrické ukazatele umožňující analýzu somatotypu (určujícího tělesnou konstituci), procento podkožní tukové tkáně a další data pro porovnání se stejně starou populací dětí.

Shromážděná data byly analyzována parametrickými i neparametrickými statistickými metodami. Pro porovnání dvou skupin proměnných byl použit Mann-Whitneyho test, pro zjišťování rizik metody lineární a logistické regrese a pro určení korelace mezi proměnnými Spearmanova korelační analýza. Všechny výsledky byly považovány za statisticky významné, pokud hodnota p (hodnota statistické významnosti) byla nižší než 0,05. Statistické analýzy byly prováděny pomocí počítačového programu SigmaStat (USA).

Výsledky projektu

Průměrný věk vyšetřených dětí byl 10,1±1,4 roku. Celý soubor se skládal z 243 chlapců (48,5%, průměrný věk 10,1±1,4 roku) a 257 dívek (51,5%, průměrný věk 10,0±1,4 roku). Základní charakteristiky celého souboru jsou uvedeny v Tabulce.

 

Tabulka. Základní charakteristiky vyšetřovaného souboru

	celý soubor	chlapci	dívky
počet	500	243	257
věk (roky±SD)	10,1±1,4	10,1±1,4	10,0±1,4
% dětí bez pohybu*	14,6	9,8	18,3
% podkožního tuku	12,5	8	16,8
% m/h**	58,6	55,4	61,7
% BMI***	58,8	55,2	62,1
% dětí s nadváhou+	22,6	18,5	26,4
% dětí obézních++	12,5	11,2	13,8

 

 

*takto hodnoceny byly děti, jejichž rodiče uvedli, že se jejich děti nevěnují v mimoškolní době žádné pohybové aktivitě. Procento těchto dětí bylo vypočteno z celkového souboru dětí navštěvujících základní školu, děti ze sportovních oddílů nebyly do tohoto výpočtu z přirozených důvodů zahrnuty;

**m/h = poměr výšky ku hmotnosti, který podstatně lépe odráží stav výživy dětí, než jen samotné hmotnostní antropometrické ukazatele. Jinými slovy, je-li dítě vysoké, je pravděpodobné, že bude i těžší než jeho stejně starý vrstevník.

***BMI = body mass index, tedy poměr hmotnosti ku druhé mocnině výšky v metrech

% m/h i % BMI vyjadřují procentuálně vztah ke stejně staré české populaci. Pokud by byla hodnota ukazatele pro celý soubor 50%, je tento soubor po stránce tohoto ukazatele v souladu se stejně starou českou populací z roku 2001 (viz Metodika).

+ nadváha definována jako BMI vyšší než 85% národní stejně staré populace

++ obezita definována jako BMI vyšší než 95% národní stejně staré populace

SD = směrodatná odchylka

Z výsledků uvedených v Tabulce je zřejmé, že vyšetřené děti mají hmotnostní antropometrické ukazatele vyšší, než je celostátní průměr (viz Kobzová et al. The 6th nationwide anthropological survey of children and adolescent in the Czech Republic in 2001. Centr Eur J Public Health 2004;12:126-130), u dívek je tento rozdíl dokonce podstatně vyšší než u chlapců.

Tato data jsou také v souladu se zjištěním, že více než 18% vyšetřených dívek nemělo žádnou mimoškolní pohybovou aktivitu, zatímco chlapců bez pohybových aktivit bylo v této věkové kategorii necelých 10%. Také podíl dětí s nadváhou a obezitou je ve vyšetřované kohortě poměrně vysoký a dosahuje téměř 13% pro obezitu a 26% pro nadváhu.

V provedené studii nebyl prokázán rozdíl v hmotnostních antropometrických parametrech mezi dětmi navštěvujícími základní školy s posílenou tělesnou výchovou oproti dětem navštěvujících základní školy se standardní výukou tělesné výchovy (% podkožního tuku, percentil BMI i percentil tělesné hmotnosti ku výšce se mezi oběma skupinami dětí nelišily, p>0,05 ve všech případech).

Zjevným důvodem tohoto pozorování je fakt, že vyšetřovaný soubor byl příliš malý, aby mohl eliminovat faktor mimoškolních sportovních aktivit dětí. Z tohoto důvodu byla provedena společná analýza vlivu školních i mimoškolních sportovních aktivit na rozvoj nepříznivých výživových ukazatelů, jako jsou zvýšené procento podkožního tělesného tuku, vyšší body mass index (BMI) nebo vyšší endomorfní složka somatotypu. Bylo prokázáno, že:

a) děti, které nemají žádné mimoškolní sportovní aktivity mají o téměř 5% více podkožního tělesného tuku v porovnání s dětmi, které věnují těmto sportovním aktivitám 10 a více hodin týdně (14,6 ± 0,8 vs. 9,8 ± 0,7% podkožního tělesného tuku, p=0,004);

b) existuje jednoznačný vztah mezi indexem endomorfie (definován jako endomorfní složka/[mezomorfní+ektomorfní složka]) a počtem hodin sportovních aktivit týdně (včetně hodin tělesné výchovy). Čím více dětí sportují, tím mají nižší tento rizikový index (Spearmanův korelační koeficient = -0,149, p=0,003);

c) stejný vztah k počtu hodin školních i mimoškolních sportovních aktivit platí i pro procento podkožního tělesného tuku (Spearmanův korelační koeficient = -0,206, p<0,00001);

d) také logistická regresní analýza prokázala podstatný vztah mezi počtem hodin sportovních aktivit týdně (včetně hodin tělesné výchovy) a nadváhou dětí (definovanou jako BMI vyšší než 85. percentil BMI celonárodní populace). Každá hodina sportovní aktivity dětí snižuje podle dat získaných z provedené studie riziko vzniku nadváhy o 8,3%! (OR [95%CI] = 0,917 [0,849-0,991], p = 0,03),

e) tyto vztahy potvrzuje i lineárně regresní analýza vztahu procenta podkožního tělesného tuku a počtu hodin školních a mimoškolních sportovních aktivit týdně, která opět potvrzuje, že čím více se děti věnují sportovním aktivitám, tím nižší mají procento podkožní tukové tkáně;

f) ve shodě s daty ze zahraničních studií byla také prokázána jednoznačná souvislost mezi počtem hodin strávených sledováním televizní nebo počítačové obrazovky a rizikem nadváhy dětí (Spearmanův korelační koeficient = 1,08, p=0,045). Metodou logistické regresní analýzy bylo navíc zjištěno, že každá hodina strávená týdně touto pasivní činností zvyšuje riziko nadváhy o téměř 6% (OR [95%CI]: 1,056 [10,008-1,106], p=0,02).

Diskuse k výsledkům projektu

Provedená studie jednoznačně prokázala vztah mezi pohybovou aktivitou dětí a rizikem nadváhy a obezity. Výsledky také naznačují, že vyšetřovaná populace dětí má vyšší tendenci k nadváze než tomu bylo před 8 lety, potvrzuje celosvětový trend nárůstu nadváhy a obezity v dětské populaci. Přes tyto průkazné výsledky je nutné upozornit na některá omezení této studie.

Vzhledem k faktu, že nebyla možnost vyšetřit plošně všechny žáky vytipovaných tříd základních škol, nebylo ani možné určit přesně výskyt nadváhy a obezity, a porovnat tato data s celostátním průměrem. Celý projekt byl založen na dobrovolné bázi podmíněné souhlasem rodičů. Je velmi pravděpodobné, že souhlas s vyšetřením dali spíše rodiče dětí s tendencí ke zdravému životnímu stylu, nebo ti, kteří byli nespokojeni s případnou tělesnou konstitucí svých dětí.

Naopak rodiče dětí, kteří nejeví zájem o aktivní vyžití svých dětí, souhlas s vyšetřením svého dítěte nemuseli dát. Z tohoto důvodu také není možné úplně přesně porovnat jednotlivé školy mezi sebou a ani školy s posílenou výukou tělesné výchovy ve srovnání se základními školami se standardním přístupem k tělesné výchově.

I přes tento nedostatek, který nemohl být v této studii ošetřen, však bylo jednoznačně prokázáno, že každá hodina pohybové aktivity týdně navíc je spojena s významným snížením rizika nadváhy u dětí, a to o více než 8%. Z těchto údajů tedy vyplývá, že školy s posílenou tělesnou výchovou zcela jistě snižují riziko výskytu nadváhy u svých žáků. Tyto závěry posilují výsledky analýzy vlivu pasivního trávení volného času, kdy každá hodina týdně strávená navíc sledování televize či hraním na počítači vede ke zvýšení rizika nadváhy o téměř 6%.

Dalším problémem, na který je třeba upozornit, je otázka hodnocení nadváhy a obezity u dětí. Zatímco v dospělém věku diagnóza těchto poruch výživy nedělá větší problémy, u dětí se většinou posuzuje stav výživy k národnímu průměru dětské populace. V praxi to ovšem znamená, že má-li například 10-leté české dítě BMI 22,4, je považované vzhledem k národnímu průměru BMI za těžce obézní, ve Velké Británii by však dítě s takovým BMI nebylo zařazeno ani do pásma nadváhy, neboť britská dětská populace má podstatě vyšší průměrný BMI.

Děti ve Spojených státech jsou na tom v tomto ohledu ještě hůře (viz také McCarty et al. Body fat reference curves for children. Int J Obesity 2006;30:598-602.). Rizika metabolických poruch jsou však pro děti s takto vysokým BMI stejná, ať vyrůstají v České republice nebo v jiné zemi. Dále je třeba podotknout, že tato rizika plynule stoupají se zvyšujícím se BMI.

Ze stejného důvodu se není možné ani zcela přesně vyjádřit k výskytu nadváhy a obezity ve vyšetřované skupině dětí, neboť je pravděpodobné, že souhlas s vyšetřením nebyl dán spíše rodiči dětí s problémy s nadváhou. I přesto je zřejmé, že hodnoty body mass indexu (BMI) vztažené k věku jsou v porovnání s celostátním registrem u chlapců o více než 5% vyšší a u dívek dokonce o více než 12%.

To může signalizovat, že česká dětská populace opravdu přibývá na váze, neboť od posledního celonárodního měření, jehož data byla použita pro porovnání, uplynulo již 8 let. Z důvodů uvedených výše lze usuzovat, že skutečný rozdíl v BMI je pravděpodobně ještě vyšší.

Cílem projektu nebylo posuzovat dietní návyky dětí, které hrají stejně důležitou úlohu pro rozvoj nadváhy jako pohybová aktivita. Je tedy možné, že zjištěné výsledky jsou ovlivněny i tímto faktem, ačkoli klinické zkušenosti udávají, že absence pohybové aktivity je většinou asociována i s nezdravými dietními návyky.

Závěr celého projektu

Výsledky tohoto projektu prokazují příčinný vztah mezi pohybovou aktivitou dětí a rizikem nadváhy a obezity. Tyto závěry byly vcelku předpokládané, dosud však chyběla data z české dětské populace, o která by se dalo opřít při plánování případných preventivních opatřeních. Za nejvýznamnější výsledky této studie je možné považovat následující fakta:

1) Na základě několika nezávislých statistických analýz bylo na relativně velkém souboru prokázána kauzalita vztahu školních i mimoškolních sportovních aktivit na riziko vzniku obezity;

2) Současně bylo prokázáno, že každá hodina sportovních aktivit týdně navíc snižuje významně riziko vzniku nadváhy (o více než 8%), což ukazuje na význam podpory tělesné výuky na školách;

3) Značné procento dětí mimo školní výuku tělesné výchovy vůbec nesportuje a současně byl prokázán i jednoznačný vztah mezi pasivním trávením volného času a rizikem nadváhy, kdy každá hodina týdně strávená těmito pasivními činnostmi zvyšuje riziko rozvoje nadváhy o téměř 6%.

Na základě těchto výsledků studie provedené na populaci českých dětí by se měly školy výrazněji zasadit o změnu tohoto nepříznivého trendu. Možností je celá řada a zahrnují zejména vzdělávací a osvětovou činnost v oblasti zdravého životního stylu, vlivu stravy a pohybových aktivit na zdraví, děti by měly být alespoň v základech vzdělávány o rizicích civilizačních nemocí. Školy by měly podporovat i mimoškolní sportovní aktivity, ať už formou sportovních kroužků, zpřístupněním sportovišť, tělocvičen, apod. nebo jinými způsoby.

Bylo by také vhodné vyšetřit celoplošně větší počet dětí, podobně jako je tomu na některých základních školách ve Spojených státech, kde se rutinně stanovuje BMI u dětí. Také by bylo vhodné sledovat do budoucna trend vývoje stavu výživy českých dětí, aby bylo možné pružně reagovat případnými opatřeními.

 

---

Projekt byl podpořen školským odborem Městské části Praha 5