Zjistí se ještě nějací dopingoví hříšníci z olympiády v Pekingu?

Možná, že ano. Podle vyjádření předsedy Mezinárodního olympijského výboru Jacques Roggea totiž budou vzorky odebrané sportovcům při posledních Olympijských hrách v Pekingu uchovávány dalších 8 let, aby v nich bylo možné stanovit přítomnost zakázaných látek, na něž v současnosti nejsou vyvinuty detekční analytické metody.

Pro to, že se jedná o odůvodněné opatření, svědčí i příklad nové formy krevního dopingu známého pod označením CERA (viz také předchozí články). Tato látka by byla ještě před rokem nezjistitelná, dnes již byli usvědčení z jejího zneužití při letošní Tour de France špičkoví cyklisté Ital Riccardo Ricco, nebo (až) v minulém týdnu šestadvacetiletá hvězda rakouské cyklistiky Bernhard Kohl, nejlepší vrchař a třetí muž celkového pořadí letošní Tour.

Otázkou zůstává, jak hodlá Mezinárodní olympijský výbor zajistit uskladnění vzorků po dobu 8 let. Pokud by přistoupil na toto pravidlo pro všechny odebírané vzorky, troufám si tvrdit, že skladování při požadované teplotě (nejméně) -80 C nebude finančně možné.

Umím si také představit argumenty právníky usvědčených sportovců, kteří budou zpochybňovat validitu (správnost provedení) testů na vzorcích až 8 let starých – správně by měla být spolehlivost konkrétního testu testována na nezávislých vzorcích v průběhu oněch 8 let, což půjde jen obtížně, pokud například dojde k zavedení takové metody za 7 let.