Začíná se otřásat tenisový trůn?
Nastává „bod zlomu“ právě v těchto dnech a týdnech nebo jde jen o shodu okolností? Na to budeme znát odpověď po posledním letošním „slamu“ US Open, začátkem září.
Ano píšu o vycházející hvězdě srbském tenistovi N.Djokovicovi a jeho neodbytnému šlapání na paty dvěma současným vládcům tenisových dvorců R.Federerovi a R.Nadalovi. Na jednom z posledních přípravných turnajů v Montrealu si postupně poradil se všemi hráči, kteří jsou ještě v žebříčku nad ním, Roddickem, Nadalem a ve finále s Federerem.
Připomenu jen, že Djokovic hraje teprve druhým rokem mezi seniory a letošní rok zahájil na 70. místě žebříčku ATP, nyní mu patří 3. příčka a sezóna se přehoupla teprve do druhé poloviny. Bodový odstup na druhé i první místo má značný a v této sezóně to dozajista nestihne, US Open ale může naznačit, zda zahájí stíhací jízdu už nyní.
Vzpomínám si na názor bývalé světové jedničky I.Lendla z letošního jara. Na dotaz novináře, kdo může ohrozit zatím neotřesitelné postavení R.Federera, překvapivě neukázal na Nadala, ale na Djokovice. Lendl byl ve své době proslulý svou precizností. Zapisoval si všechny své zápasy i zápasy soupeřů, které viděl. Měl ohromnou databázi hráčů s popisem jejich předností i slabin, dokázal velmi dobře odhadnout správnou taktiku a tu pak na dvorci použít. Má tedy vycvičený skvělý instinkt v odhadu schopností hráčů a věřil bych jeho tipu.
Druhý názor pochází od dlouholetého Federerova fizioterapeuta P.Kováče, momentálně spolupracujícího s N.Vaidišovou. „Poprvé jsem Djokovice viděl na turnaji v Cincinaty před dvěma lety, kdy se jako nadějný junior vcelku drze připsal k Rogerovi na trénink. Jeho trenér říkal, že je velmi nadějný a Roger si s ním určitě zahraje. První tréninkový set vyhrál Roger 6/2, ale ve druhém setu se karta obrátila i když Roger hrál naplno. V šatně po tréninku pak byl velmi rozezlen, že si s tím bažantem nedokázal poradit.“
Třetí názor si dovolím připojit sám. Djokovic hrál proti našim juniorům na Mistrovství Evropy družstev do 16 let ve Francii. Rozhodně nepatřil k fyzicky vyspělým hráčům, spíše naopak. Vynikal ale skvělým citem pro míč a naprosto přirozenou orientací na dvorci a schopností rychle si zvyknout na hru soupeře, poznat jeho slabinu a na tu jej vyučit. Večer na hráčské párty pak bavil zpěvem a tanečními kreacemi všechny přítomné. Zkrátka přirozené sebevědomí a osobnost z něho přímo sálala. Že bude dobrý, bylo jasné už tehdy, ale že to půjde tak rychle a tak vysoko, tušil snad jen on sám.
