Sportovní příprava dětí a mládeže

Myslím, že všichni rádi sledujeme vrcholné sportovní výkony v podání těch nejlepších sportovců. Ti z nás, co sportují nebo sportovali výkonnostně nebo vrcholově, nahlížejí na celou záležitost nejen z pohledu cílového výkonu a jeho kvality, ale také z pohledu tvrdé každodenní dřiny v tréninku, jenž umožní sportovci dostat se na nejvyšší výkonnostní úroveň.

Sport dětí

Ti, kteří dosáhnou v dospělosti svého osobního výkonnostního maxima, se musí začít systematicky připravovat již od dětského věku. To, že sportovní příprava dětí skrývá mnohá úskalí a překážky, je nasnadě. Právě položení základů budoucí technické, taktické, mentální i fyzické „dokonalosti“ je velmi důležité.

Nejen systematičnost v tréninkovém procesu, ale i správná skladba, objem a intenzita tréninku, respektování věkových zvláštností, mentální trénink atd., to jsou důležité atributy výchovy budoucího kvalitního sportovce.

V sérii článků se pokusím nabídnout rady jak postupovat od počátku sportovní přípravy dětí. Dozvíte se, jak začít se sportovní aktivitou v raném předškolním věku, ještě bez jakýchkoli výkonnostních ambicí. Pokračovat budeme zvláštnostmi tréninku ve školním věku, kde se již formuje eventuelní budoucí vysoce výkonnostní pojetí sportu a zakončíme specializovaným sportovním tréninkem ve věku dorosteneckém a juniorském.

Motivem pro tento pokus je moje více než desetiletá praxe profesionálního tenisového trenéra mládeže a juniorů. Za tu dobu jsem se naučil důležitou věc a to, že teorie bez konfrontace s praxí je zbytečná a naopak. Ano, zní to fádně a velmi otřepaně. Vím. Ale ačkoli mi to každý říkal od počátku mých studií, stejně jsem celou problematiku sportovní přípravy začal chápat až po letech praxe.

Jinak řečeno, ne vždy se dalo vystačit pouze s teoretickými poznatky a naopak, pouze praktické zkušenosti z tréninků bez konfrontace s teorií mohly mnohdy vést ke špatným závěrům a mylným tréninkovým postupům.

V počátcích sportovní přípravy dětí (tedy ve věku 4-6let) nehraje nejdůležitější roli, jak se může zdát, výběr sportovního odvětví a kvalitního klubu, i když zejména úroveň přípravy mládeže v klubu je velmi důležitá. Nejdůležitější roli sehrává sám rodič. A to jak v případě, že jeho cílem je pouze dopřát svému dítěti sport jako součást plnohodnotného životního stylu, tak hlavně v případě, že se příprava vede od počátku ve smyslu pozdější eventuelní výkonnostní návaznosti.

A právě zejména vám rodičům jsou určeny následující řádky.

1.Počátky všeobecného tréninku předškolních dětí (4-6 let)

Toto období se může zdát jako zdánlivě ještě nepodstatné pro pozdější sportovní vývoj. Pravda je však jiná. Děti, které jsou již zde, tak říkajíc nenápadně, ale o to podstatněji, připravovány na pozdější tréninkovou zátěž, mají mnohdy oproti svým vrstevníkům značný náskok. Tato etapa ve sportovním vývoji dítěte se nazývá etapou seznamování se sportem.

Jak napovídá i název kapitoly, základním motivem je všestranný pohybový rozvoj dítěte.

Příprava ale v těchto letech (a jako jediný druh „přípravy lze tuto metodu praktikovat v ještě ranějším věku“) nastává již tím, že se rodiče s dětmi vyskytují ve specifickém sportovním prostředí. Mám na mysli různé sportovní akce, kde se rodiče účastní jak pasivně, tak aktivně a jejich děti „nasávají“ tuto atmosféru jako přirozenou součást jejich života.

Na vině všemu je základní mechanismus života – adaptace. Jako je jakýkoli trénink pouhá forma adaptace organismu na měnící se podmínky prostředí - zátěž, tak i toto je na zcela stejných základech. Víme, že malé děti prochází obdobím nápodoby, velmi citlivě vnímají prostředí kolem sebe, neb je neznámé a objevuje se stále něco nového a zajímavého.

My jim do tohoto objevování implantujeme zcela přirozeně prostředí sportovní. Prosím, nehledejte za těmito slovy dogma, jenž platí v každém případě. To nelze. Já zde pouze naznačuji, čím lze podpořit šanci, že se právě vaše ratolest v pozdějším věku bude mít možnost konfrontovat s nejlepšími sportovci. Pro tuto teorii hovoří mnoho příkladů známých sportovních hvězd.

Většina zažila stejný průběh dětství. Rodiče byli buď aktivními sportovci vysoké úrovně nebo velmi zapálení výkonnostní či rekreační sportovci. Vždy ale docházelo k témuž – jejich děti se v tomto prostředí vyskytovaly velmi často, vlastně téměř denně. Volit příklad je zbytečné, neb lze jmenovat téměř kohokoli ze známých ikon vrcholového sportu.

Konkrétní náplní přípravy ve věku 3(4)-6 let je:

  • získání všeobecného pohybového základu
  • optimální psychický a tělesný vývoj dítěte
  • upevňování jeho zdraví
  • zajištění všestranného pohybového rozvoje
  • vytvoření kladného vztahu k pravidelnému tréninku
  • počátek seznámení se s danou sportovní specializací

Sportovní příprava mládeže

Jako příklad eventuelního výkonnostního vývoje ve sportu jsem použil schéma specifického sportovního odvětví – tenisu.

Trénink v tomto období je zaměřen na zvládnutí co největšího množství pohybových dovedností (vytvoření širokého spektra pohybových struktur), základů techniky a na všestranný rozvoj pohybových schopností. V této etapě není racionální zatěžovat děti učením se různých taktických variant. Děti ještě nemají dostatečně vyvinuté myšlení a tento způsob výuky nebývá příliš efektivní.

Naopak čas musí být věnován rozvoji pohybových dovedností, zejména těch, jenž mají vztah k základům techniky v dané sportovní disciplíně. Jejich učení je v tomto věku nejefektivnější.

Doporučuje se používat takové pohybové formy, které splní tato kritéria:

  • dostatečná motivace při tréninku
  • ne příliš dlouhá průpravná cvičení, koncentrace je ještě nedostatečně rozvinutá (děti v tomto věku se vydrží soustředit cca 2-5minut)
  • nejsou nutná žádná velká organizační opatření
  • často měnit použité metodicko - organizační formy a průpravná cvičení (variabilita tréninkových prostředků)
  • vyhovět přáním a iniciativě dětí během tréninku

Tréninkové cíle a obsah v předškolním věku

  • v popředí jsou komplexní pohybové formy, všestranný pohybový základ, široké spektrum dovedností
  • obsah: např.organizované cvičení dětí, gymnastika, judo a další úpolové sporty (Schönborn, 2001), bojové sporty jako karate, aikido, tae – kwondo, atletika – všestranný základ, různé sportovní hry (basketbal, házená, fotbal), plavání, lyžování, neorganizované formy pohybu: činnost rodičů, hry s různě velkými míči, překážkové dráhy, pohyb v přírodě, cvičení na hudbu pro rozvoj rytmu (častější u dívek)

Ačkoli se jedná o velmi rané období v životě dítěte, je svojí důležitostí pro budoucí sportovní vývoj velmi důležité. Pokládají se zde základní kameny budoucí výkonnosti. V tomto a následujícím období mladšího školního věku lze správnými tréninkovými postupy, metodikou a respektováním věku dítěte, mnoho podpořit a správně založit, ale také lze mnohé pokazit a to mnohdy i nenapravitelně.

sportovní talent
publikováno: 01.10.2010   napsal/a: Mgr. Jiří Rosol