Sport asi „opráší“ právo na sextesty

Šéf Jihoafrické atletiky Leonard Chuene připustil, že nemluvil pravdu v případě světové šampiónky v běhu na 800 metrů Carsten Semenyaové. Pro připomenutí,  osmnáctiletá Semenyaová v závodě  lehce porazila své zkušenější soupeřky. Ihned poté se vyrojili pochybnosti o tom, zda je atletka ženou či mužem.

Jihoafrický atletický svaz tehdy zatajil velmi podstatnou informaci, a to že atletka byla podrobena ještě před odletem do Berlína testu na určení pohlaví. A rovněž to, že jihoafrický lékař Harold Adams, člen medicínské komise IAAF, mu na základě výsledků doporučil Semenyaovou stáhnout ze startovní listiny. Jen to mohlo zabránit přetřásání jejích genetických dispozic v médiích a odvrátit celosvětový skandál.
Skutečně atletka podváděla?
Semenyaová
má údajně až trojnásobně vyšší hladinu mužského hormonu testosteronu, což jí jednoznačně zvýhodňuje oproti ženským soupeřkám, přesto se někteří odborníci atletky zastávají.  Podle vyjádření pediatrického endokrinologa z johannesburské nemocnice Davida Segala se v jejím případě může jednat o jistý druh hermafroditizmu, který je v JAR častější, než jinde na světě a některé syndromy se začínají projevovat až v pozdějším dětství, v pubertě či po ní.
Sextesty ano či ne?
Je těžko pochopitelné, že ve sportu má téměř vše jasná a striktní pravidla, kromě kritérií na zařazení do dvou základních kategorií – mužské a ženské.
Dříve byly sextesty ve sportu běžné, naposledy se na olympiádě uskutečnily v Atlantě 1996. MOV od nich odstoupil, pod tlakem názorů, že ženy diskriminuje. Právo žen soutěžit v rovnocenných podmínkách se ale jaksi vytratilo.
Čeká se na verdikt
MOV a národní svazy nyní musí rozlousknout tvrdý oříšek, jak z této situace ven. „Jde o problém všech sportovních odvětví,“ nechal se slyšet člen rady IAAF Helmut Digel a nerozpakoval se prohlásit na rovinu:“Potýkáme se s problémem třetího pohlaví.“
Jak se zdá, po zvážení všech právních a etických otázek dojde v nejbližší době, kromě dopingu ještě ve sporných případech k zavedení sextestů.

publikováno: 24.10.2010   napsal/a: Mgr. Jan Taussig