Peking z hlediska dopingu „celkem“ čistý

V průběhu olympijských her v Pekingu a v období těsně před nimi bylo provedeno dohromady 4770 dopingových testů. Podle vyjádření výboru MOV, oproti předchozím hrám v Aténách to znamená více než třicetiprocentní nárůst.

Kontroloři v Pekingu odebrali 3801 vzorků moči, zbytek představovaly krevní testy.

Podle pravidel se podrobilo v individuálních sportech testům vždy prvních pět nejlepších a další dva vylosovaní sportovci. Komisaři navíc prováděli namátkové cílené kontroly.
V jejich sítích během her uvízlo zatím šest sportovců, z nichž ukrajinská sedmibojařka Ljudmila Blonská a severokorejský střelec Kim Čong-so už museli vrátit medaile. O další čtyři dopingové nálezy se pak postarali koně v jezdeckých soutěžích v Hongkongu.

Lze tedy konstatovat, že v průběhu her, ani těsně po jeho skončení k žádnému senzačnímu odhalení zatím nedošlo. To může znamenat dvě věci. Sportovci se obávají odhalení a využívají nedovolené prostředky v menší míře než v minulosti, což by byla dobrá zpráva nebo jsou na trhu preparáty, které komisaři ještě neumí odhalit. O druhé možnosti svědčí například rok staré prohlášení hlavního lékaře německého olympijského výboru (DOSP) Wilfried Kindermanna o sedmdesáti nových podpůrných prostředcích uvedených na trh v olympijském roce.

Lze tedy předpokládat, že „velké ryby“  a velká odhalení přijdou až se značným časovým odstupem, podobně jako v případu Marion Johnové, která byla nucena vrátit po sedmi letech pět olympijských medailí získaných na OH v Sydney 2000.