Jaká jsou úskalí rané specializace
O vhodnosti začínat s více sporty jsem psal v minulém příspěvku. Velmi diskutovanou otázkou mezi odborníky je věk, kdy je dobré zaměřit se jen na jednu sportovní disciplínu. Rozbor výkonů a zkušeností z řady sportů ukazuje, že rekordních výkonů lze dosáhnout jak cestou rané specializace, tak pestrou všeobecnou přípravou. Naléhavě se vnucuje otázka co je lepší čistě ze sportovního hlediska a jakým způsobem dospět k vyšším výkonům. Odpověď nemůžeme očekávat od příkladů a je lepší obrátit se k seriózním rozborům.
Z prací, jejichž výsledky zahrnují několik sportů, vyplývají následující závěry:
- u raně specializovaných sportovců se pozoruje strmější vzestup výkonnosti, vrcholu ve sportu se dosahuje rychleji,
- s vysokými výkony v žákovském a dorosteneckém věku, dosahovanými cestou brzké specializace, zřetelně souvisí výkonnostní zaostávání po 18. a 19. roce,
- u raně specializovaných sportovců je doba vrcholové sportovní výkonnosti poměrně krátká, pokles nastává dříve a je rychlejší,
- co do absolutních hodnot dosažené výkonnosti existuje mírná převaha sportovců, kteří nešli cestou rané specializace.
Je proto na místě vyslovit zdrženlivé stanovisko k rané specializaci. Tím spíše, že ani čistě sportovní hledisko nepotvrzuje její efekt a oprávněnost. Nalézá však stále četné stoupence, často v řadách sportovních funkcionářů, trenérů a netrpělivých rodičů. S ohledem na všechny uvedené poznatky a důvody je třeba tuto cestu hodnotit jako úzkou, orientující se na úspěch za každou cenu!! Ve své podstatě však málo perspektivní a nevhodnou.
Předčasná specializace má své závažné aspekty vývojové, zdravotní a výchovné. Jednotlivé etapy přípravy mají své zvláštní úkoly. Zaměření a obsah etap má své odlišnosti, určujícím hlediskem je stupeň vývoje a postupná příprava jak na náročnější trénink, tak na dosahování výkonů v době, kdy člověk potřebným způsobem dozraje.
Počátek a délka jednotlivých etap totiž nejsou ve všech sportech totožné.
Závisí to na:
- povaze sportu, jeho zvláštních požadavcích,
- věku vrcholové výkonnosti v příslušném odvětví,
- individuálních zvláštnostech sportovců.
V tabulce je uveden průměrný věk dosahování nejvyšší sportovní výkonnosti a věku možného zahájení etapy vrcholového tréninku (počátek věku vrcholové výkonnosti) v některých sportech (dle Dovalila, 1988)
Druh sportu |
Věk vrcholové výkonnosti |
Počátek vrcholového věku |
|
Atletika běhy |
24-26 |
18-19 let |
|
Atletika skoky |
22-24 |
17-18 let |
|
Atletika sprinty |
21-23 |
17-18 let |
|
Atletika vrhy a hody |
25-27 |
18-19 let |
|
box |
22-26 |
19 let |
|
cyklistika |
22-25 |
18 let |
|
kanoistika |
24-26 |
19 let |
|
fotbal |
22-27 |
18 let |
|
košíková |
22-26 |
18 let |
|
Krasobruslení M |
18-20 |
13-14 let |
|
Krasobruslení Ž |
14-17 |
16 let |
|
Lyžování běhy |
22-25 |
19 let |
|
Lyžování sjezdové |
22-24 |
18 let |
|
Lyžování skoky |
22-23 |
18 let |
|
Plavání M |
18-22 |
16 let |
|
Plavání Ž |
17-19 |
14 let |
|
Rychlobruslení M |
19-24 |
16 let |
|
Rychlobruslení Ž |
20-25 |
16 let |
|
Skoky do vody M |
22-26 |
17 let |
|
Skoky do vody Ž |
20-25 |
15 let |
|
Sportovní gymnastika M |
23-25 |
18 let |
|
Sportovní gymnastika Ž |
16-20 |
14 let |
|
šerm |
26-28 |
19 let |
|
tenis |
23-26 |
18 let |
|
Veslování |
22-25 |
19 let |
|
volejbal |
22-26 |
17 let |
|
vzpírání |
26-30 |
21 let |
|
zápas |
24-26 |
19 let |
