Děti a sport – volba pro každý věk

Chcete své děti nasměrovat k celoživotní lásce k pohybu – a snížit riziko, že budou obézní a nepohyblivé? Zajímejte se již v ranném dětství o pohybové aktivity a sporty ve vašem okolí.

Není to vždy úplně jednoduché, mnohé sporty mají různá omezení, výkonnostní nebo třeba podle výšky dítěte. Organizované sporty, také nejsou vhodné pro každé dítě – zvláště ne pro každý věk.
Povzbuzujte děti v pohybových aktivitách, snažte se jim alespoň v začátku jít příkladem a vyzkoušejte s nimi několik sportů abyste zjistili jejich zájem o některý z nich. Podaří-li se vám zažehnout malý plamínek zájmu o nějakou pohybovou činnost jste na dobré cestě.
Děti velice často napodobují své rodiče a když vidí, jak se při nějakém sportu baví, snaží se je napodobovat bez ohledu na jaké je to výkonnostní úrovni.

Které aktivity jsou vhodné a v jakém věku?

Bez ohledu na věk, projevuje dítě již velmi brzy určité tendence. Některé například miluje vodu od prvního kontaktu s ní, jiné má z vody obavu. Pozorujete-li děti ve školce při hrách, některé mají rády hry kontaktní, kdy do sebe narážejí, bojují o nějaký předmět; jiné se tomu vyhýbají. Tyto tendence je dobré vypozorovat, jelikož mohou být vodítkem k výběru aktivity. Není zrovna moudré, zapsat své dítě například na hokej, když se v dětských hrách projevuje zakřiknutě a bázlivě.

Děti nepotřebují hned organizovanou činnost, k tomu, aby rozvíjely základní pohybové schopnosti, „Přirozený vývoj a zdravý životní styl nemusí nezbytně obsahovat závodní sportovní aktivitu,“ říká Edward Laskowski (M.D., co-director of the Sports Medicine Clinic at Mayo Clinic). „Důležitější je, aby se vaše děti pravidelně zabývaly nějakou pohybovou aktivitou, jako jsou jízda na kole, fotbálek, basket, plavání, nejlépe společně s vámi nebo kamarády.“

Pohybový vývoj každého dítěte jde svým vlastním tempem a měli bychom přihlédnout na jeho vyspělost a úroveň pohybových dovedností. Přečtete si jaké aktivity jsou vhodné pro jednotlivé věkové stupně. Uvádím jen příklady pro ilustraci, aktivit a sportů je samozřejmě mnohem více!

Od 2 do 3 let

Děti začínají zvládat mnoho základních pohybů – běhání, chytání, skákání, ale jsou ještě příliš mladé na nějaké organizované sportování. V tomto věku zvládají:

  • Běhání a chození na zahradě nebo hřišti
  • Houpání na houpačce
  • Hry ve vodě, na brouzdališti pod dohledem
  • Odborně vedená cvičení pro děti tohoto věku

Od 4 do 6 let

  • Tanec
  • Hry na „babu“ a podobné hry
  • Skákání přes švihadlo
  • Házení, chytání míče, trefování terčů
  • Jízda na tříkolce, na kole s opěrnými kolečky a postupně bez nich

Ve věku okolo 6-ti let se všechny pohybové schopnosti dětí zdokonalují natolik, že jsou schopny zahájit přípravu u některých sportů kolektivních i individuálních.

Od 7 do 10 let

  • Gymnastika
  • Plavání
  • Krasobruslení
  • Fotbal
  • Lední hokej
  • Tenis

10 let a více

  • Volejbal
  • Veslování
  • Softbal
  • Posilování, fitness (jen pod dohledem po 12. roku dítěte)

Několik tipů rodičům

Pokud přihlásíte své dítě do sportovního klubu nebo jiné organizované činnosti, ujistěte se, že to opravdu chce. Dítě byste neměli nutit k tomu, aby docházelo do sportovního klubu , bylo členem nějakého týmu, když se mu to dlouhodobě nezamlouvá.

Zdůrazňuji slovo dlouhodobě, protože krátkodobé změny nálad dětí jsou přirozené a mohou souviset s únavou nebo konfliktem s kamarádem, ale neznamenají negativní vztah k vybrané pohybové aktivitě.
Nepřepínejte své děti!

Rodiče často v dobré vůli přihlásí děti na mnoho mimoškolních kroužků a sportovních aktivit. Den se pak stává závodem z jednoho místa na druhé. I v tomto platí ono okřídlené: „Méně může být někdy více.“

Jakou doporučují odborníci roli rodičům?

I když to není vždy snadné, měli by se snažit být pozitivní a děti hlavně povzbuzovat! Měli by více oceňovat snahu a úsilí zlepšovat se, před výsledky. Vyhrávat mohou jen někteří, radost z pohybu, snahu a bojovnost mohou mít všichni.

Bylo prokázáno, že u sportu většinou vydrží děti rodičů, kteří se zajímají o to jak jejich potomek trénuje a pokud jim to dovolí čas, tak se zúčastňují zápasů či závodů.
Pokud nastane situace, že dítě se rozhodne ukončit sportovní aktivitu, měli bychom se snažit přijít na to, proč tomu tak je.

Někdy to může být jen důsledkem únavy, přetrénování či zklamání z neúspěchů. Jindy mohou být příčiny v rovině osobních vztahů, konfliktů s trenérem, nedorozumění se spoluhráči. Přetrvává-li odpor k danému sportu dlouhodobě, nemá valný smysl dítě nutit, ale pokusit se nalézt podobnou aktivitu nikoliv zanevřít na sport a pohyb jako takový.

sportovní talent
publikováno: 02.05.2011   napsal/a: Mgr. Jan Taussig