Davis Cup, fakta a zajímavosti
Není mnoho sportovních událostí, které se mohou pyšnit více než stoletou historií. Pomyslná kniha o Davis cupu, neboli Salátové míse by vydala na pořádně objemný telefonní seznam. Pojďme si připomenout pár důležitých historických milníků, slavná období a několik dodnes platných rekordů.
Jak to vše začalo?
S myšlenkou uspořádat týmovou soutěž mezi USA a Velkou Británií přišel v roce 1899 v tenisovém klubu na Harvardské univerzitě Dwight Davis. Nechal vyrobit putovní pohár pro vítěze, známý jako „salátová mísa“ a načrtl herní schéma jednotlivých utkání, který je s menšími změnami platný dodnes. První ročník se konal už v následujícím roce. Týmová tenisová událost si rychle získala popularitu a byla od roku 1904 otevřena i pro další státy. Nejprve se hrálo vyzývacím systémem, kdy vítěz předchozího ročníku obhajoval prvenství proti týmu z kvalifikace. Soutěž byla pojmenována na počest svého zakladatele až po jeho smrti v roce 1945.
Systém Davis Cupu.
Od roku 1981 bojuje o vítězství v Davisově poháru během každého kalendářního roku ve světové skupině systémem play off 16 týmů. K zisku poháru je tedy třeba postupně 4 vítězství. Dále existují 3 regionální zóny (Americká , Evroafrická a Asijskooceánská), které jsou vnitřně rozčleněny do 4 úrovní, každoročně se Davis cupu zúčastňuje více než 130 států. Poražený v 1. kole světové skupiny svoji příslušnost k ní potom vždy obhajuje v barážovém utkání proti nejlepšímu týmu z první úrovně regionální zóny.
Pořadí zápasů.
Utkání se odehrávají ve třech za sebou jdoucích dnech (pátek, sobota, neděle). Kapitán do utkání nominuje 4 hráče a den před začátkem se rozlosuje pořadí zápasů. První den se uskuteční dvě dvouhry jednotlivců, kdy první hráči z týmů nastoupí proti druhým hráčům.
Druhý den je na pořadu jen jeden zápas ve čtyřhře a třetí den opět dvě dvouhry jedniček a dvojek obou týmů. Zápasy se hrají na 3 vítězné sady, v rozhodujícím pátém setu se nepoužívá zkrácená hra (tie-break), ale dohrává se na rozdíl dvou her. Pravidlo zkrácených her bylo zavedeno až v roce 1989, důvodem byly příliš dlouhé zápasy a dohrávky až následující den. Utkání jako celek vyhraje tým, který vyhraje alespoň 3 zápasy.
Slavné pohárové okamžiky.
Historicky nejúspěšnějším týmem se ziskem 32 vítězství jsou USA. Mezi posledním titulem a tím předešlým však uplynulo dlouhých 12 let. Druhým nejúspěšnějším týmem je Austrálie s 28 zisky Salátové mísy, která však od roku 1981 zvítězila pouze 4krát. Zlatou érou Australského tenisu bylo období konce 50. až 70 let minulého století pod vedením legendárního trenéra s brutálními metodami Harry Hopmana. Z jeho školy vyšel například dvojnásobný vítěz Grand slamu Rod Laver. Australané v té době vyhráli Davisův pohár 15krát během 18-ti let.
Mezi státy, které získaly Davisův pohár více než dvakrát patří jenom tenisové velmoci. Francie (9x), Velká Británie (9x, poslední titul je však notně zaprášený, z roku 1936), Švédsko (7x)
Francie 9x, Německo (3x), Španělsko (2x) a Rusko (2x). Právě posledně jmenované Rusko má pro nás vzhledem k nadcházejícímu utkání velmi nepříjemnou bilanci. Na domácí půdě prohráli naposled před 13-ti lety ve finále proti USA.
Davis cupové zajímavosti a rekordy.
Ohlédneme-li se tak bohatou historií, nalezneme zde mnoho superlativů a mnohé dnes už těžko překonatelné rekordy.
- Nejdelší sérii DC utkání bez porážky drží USA (17) od května 1968 až do listopadu 1973.
- Mezi nejodolnější týmy patří Švédové, ti dokázali pětkrát v historii otočit nepříznivý vývoj, kdy po prvním dnu prohrávali 0:2 na zápasy.
- Rekord v počtu odehraných utkáni ve dvouhře i čtyřhře (164) drží Ital Nicola Pietrangeli, který reprezentoval svou vlast neuvěřitelných 18 let (1956 – 1974).
- Nejmladším hráčem, který nastoupil ve finále DC byl John Alexander, v roce 1968 v utkání proti USA mu bylo 17 let a 177 dní. Naopak nejstarším hráčem ve finále (1920) byl Australan Norman Brookes, kterému bylo 43 let a 48 dní.
- Nejúspěšnějším kapitánem se ziskem 16-ti titulů je již zmíněný Australan Harry Hopman.
- Jako nejspolehlivějšího hráče DC můžeme označit pětinásobného wimbledonského vítěze Bjorna Borga, ten totiž nenašel přemožitele ve 33 utkáních ve dvouhře v řadě (květen 1973 – červen 1980).
- Náš Tomáš Šmíd drží rekord v počtu odehraných her v zápase (85). V roce 1985, kdy se ještě nehrál tie-break ani v prvních čtyřech setech, podlehl Michaelu Westphalovi v Davis Cupu proti Německu 6/8,1/6,7/5,11/9,17/15.
- Absolutně nejdelším utkáním DC ve dvouhře 6 hodin a 22 minut byl zápas mezi Johnem McEnroem a Matsem Wilanderem (9/7,6/2,15/17,3/6,8/3) ve čtvrtfinále USA vs. Švédsko z roku 1982.