Cyklistova příručka přežití

Cyklistická sezóna je v plném proudu, cyklistů na silnicích i v terénu rok od roku přibývá a tím zákonitě přibývá také počet nehod, žel bohu i těch smrtelných. Oprášil jsem tedy starší článek z pera Ondry Vojtěchovského. Desatero rad zkušeného cyklisty je totiž stále aktuální.  Bylo by škoda, nechat ho zapadnout, třeba někomu zachrání život, zdraví nebo dokonce kolo!

1. Dostane tě ten, kterého nevidíš.

Pravidlo vojáků a policistů všech dob platí i na silnici. Sleduješ li situaci kolem sebe a předvídáš li chování ostatních účastníků provozu, vyhneš se mnoha jinak nebezpečným situacím.

2. Pozor na šesté.

Tím není myšleno, že v šest hodin je největší provoz. Šestá hodina je v tradičním „hodinovém kódu“ stíhačů prostor za jejich zády, odkud vždy hrozí největší nebezpečí. Také tobě hrozí největší nebezpečí od aut, které přijíždějí zezadu. Kombinace prvního a druhého pravidla, tedy automobil přijíždějící zezadu, o kterém cyklista neví, působí nejvíc těžkých a smrtelných nehod. Z tohoto důvodu je stejně oblíbené jako nebezpečné poslouchat na kole hudbu ze sluchátek. Uši jsou cyklistovy oči vzadu, pokud neslyšíš, zúžil se tvůj prostor a přehled  na pouhých zhruba 120 stupňů, které dokážeš vnímat očima.

3. „Sražen, ačkoliv měl přednost“.

Je krásný nápis na náhrobní kámen. Pokud se mu chceš vyhnout, nespoléhej na přednosti v jízdě. Vždycky hledej očima alternativní únikovou cestu pro případ, že ti tam nějaký moula s autem vstrčí čumák.

4. Nekoukej na auto, koukej na řidiče.

Nevidíš li mu do tváře, nevidí ani on tebe a je možné, že o tobě neví. V takovém případě s předností moc nepočítej, spíš přemýšlej, kudy se vyhneš, až ti vjede do cesty. Pozor zejména na auta s velmi tmavými skly. Nejen proto, že nevíš, kam řidič zrovna čučí, ale i proto, že neprůhledná skla volí často řidiči, kteří podvědomě nechtějí být poznáni, neboť by je za jejich chování na silnici asi nikdo nepochválil.

5. Auto, které jede dopředu, couvat nezačne.

Když už ti někdo nedá přednost, vyhýbej se vždycky prostorem za ním, nesnaž se prosmyknout před jeho kapotou. Když tě netrefí on z boku, potkáš druhého v protisměru.

6. Za jízdy do auta nenastupuj,

s kolem se tam stejně nevejdeš. Zejména ve vesnicích a městech si dávej dostatečný boční odstup od parkující řady aut – na poslední chvíli otevřené dveře jsou velmi nepříjemné překvapení. Navíc, pokud jedeš příliš těsně, zmizíš řidiči v mrtvém úhlu zrcátka, takže tě ani nemá moc šancí uvidět. A pozor! Některá auta mají nebezpečný vynález - odsuvné dveře - takže místo dveří trefíš rovnou vystupujícího.

7. Na kole mysli jako řidič, ne jako chodec.

Především nejezdi po bílé čáře (krajnice), ale asi půl metr vlevo od ní, zhruba v místech, kudy vedou automobily pravá kola (bohužel čím dál častěji bývá v tomto místě hluboká kolej a jedna díra za druhou). Pohybuješ se tím řidičům v oblasti, kde tě daleko lépe registrují, přiměješ je, aby tě respektovali regulérně předjeli, místo toho aby tě „lízli“. A v nejhorším případě máš kam uhnout. Nejezdi po přechodech ani chodnících, tam s tebou řidiči nepočítají (o chodcích nemluvě).

8. Buď čitelný.

Tvoje chování na silnici musí být předvídatelné. Jeď rovně tam, kde jde silnice rovně a zatáčej, kde zatáčí. Nekličkuj, nepřejížděj prudce a neočekávaně z pruhu do pruhu. Ukazuj změny směru jízdy (nedávat blinkry v autě je zlozvyk, na kole smrtelný hřích!).

9. Znej své slabiny a přednosti.

Na kole jsi sice nejzranitelnější účastník provozu, přesto ale nejsi úplně bez šancí. Kolo je ve velkém rozsahu rychlostí překvapivě obratné, takže z mnoha průšvihů proklouzneš třeba i myší dírou. V malé rychlosti akceleruje nejlíp ze všeho, co se na silnici hýbe – pokud máš nohy v pedálech a správný převod. Naproti tomu zejména silnička brzdí daleko hůř než auto nebo motorka, takže pozor na odstupy!

10. Buď brzdi nebo zatáčej.

Když uděláš obojí najednou, máš velkou šanci na nekontrolovatelný smyk na přední kolo a velmi ošklivý pád – v nejhorším případě přímo pod kola automobilu.

• Proč sportovci umírají? Náhlá úmrtí ve sportu