Čtvero pokušení
V průběhu kariéry jsou sportovci, rodiče a trenéři vystaveni čtyřem nebezpečným pokušením.
Prvním z nich je přeceněním talentu. Rodiče a trenéři mohou být natolik přesvědčeni, o své budoucí hvězdě, že nedokáží objektivně zhodnotit její schopnosti. Často mylně zaměňují nadprůměrné fyzické předpoklady za absolutní známky mimořádného talentu. Pokud pak jejich děti nenaplňují očekávání celé jejich okolí tím trpí a mnohdy vznikají i nenapravitelné mezilidské konflikty.
Druhým pokušením je přeceňování fyzické stránky talentu a podcenění psychické a emoční oblasti. Je mnoho příkladů velmi úspěšných sportovců, kteří nejsou (nebyli) nejvyšší, nejrychlejší nebo nejsilnější. Mají však velkou psychickou a emoční sílu a ještě něco navíc, již dříve zmíněného jako „intangible“ a to vše je nakonec posune dále, než jejich fyzicky nadanější kolegy. Proto nepřeceňujme výsledky fyzických testů, dejme čas a šanci také těm, kdo v nich příliš neuspěli, aby se mohli projevit i v dalších oblastech.
Třetím pokušením je zneužití talentu. Předčasná specializace, příliš tvrdý trénink, velký tlak okolí, moc soutěží, využívání zakázaných prostředků na urychlení přirozeného růstu výkonnosti a další faktory, které dokonale „pohřbí“ slibnou kariéru.
Čtvrtým pokušením je přílišné zdůrazňování sportovního talentu jedince. Není nic smutnějšího, než pohled na zmařený život mimo sportovní kolbiště, na neschopnost přizpůsobit se obyčejnému životu. Okolí sportovce, by mělo být nápomocné a bezesporu sdílí i část odpovědnosti za jeho mimo sportovní život.
