I nemocní mohou trénovat

Každou chvíli to postihne někoho z našeho okolí. Znáte to – bolest na prsou, houkající sanita, šest týdnů v nemocnici, pomalý návrat k normálnímu životu. Často se ptáme – proč právě ten? V našich hovorech pak prakticky zdomácněl termín. Rizikový faktor.

Stále čteme v populárních publikacích, co zhoršuje naše vyhlídky. Jasně škodí kouření, neléčený vysoký krevní tlak, vysoké tuky v krvi. Pro srdečně cévní onemocnění představuje důležitý rizikový faktor i obezita. Uplatňuje se i samostatně, více ale hraje dohromady s ostatními riziky. Bylo prokázáno, že po úspěšné redukci váhy, můžeme často vynechat léky na vysoký krevní tlak, že někdy zmizí i cukrovka. O různých dietách je toho známo hodně, v souvislosti s riziky musíme ještě jednou zvednout varovný prst. Toto málo populární varování se týká alkoholu. Kromě toho, že ničí játra a mozek, zvyšuje také krevní tlak. Pravidelný konzum piva v sobě skrývá zdroj nežádoucí energie, prázdných kalorií. Jsme národem pilařů, umísťujícím se pravidelně na druhém až třetím místě na světě ve spotřebě tohoto moku.

Nic proti skleničce oroseného piva u vody, horší je to s několika pivy denně v zakouřené hospodě.

Jako rizikový faktor je již dlouho rozpoznáván vliv tělesné inaktivity. Kdo se nehýbe, dříve umře. Naopak můžeme v některých případech dokumentovat příznivý vliv cvičení na vývoj nemocnosti a úmrtnosti.

Docela zábavná byla studie pana Morrise z Velké Británie. Srovnával úmrtnost řidičů a průvodčích londýnských městských dvoupodlažních autobusů. Průvodčí, ti se tam museli něco naběhat. Úmrtnost řidičů, sedících celý den, při práci za volantem byla dvojnásobná.

Prací, které ukazovali na nevýhodnost sedavého způsobu života, bylo potom ještě víc, tělesně pracující byli na tom většinou dobře. Statistici spočítali, že chybění tělesného pohybu zkracuje život o 1 800 dní (kouření cigaret asi o 3 300 dní). Tělesným pohybem lze tedy jistě významně ke zdraví přispět. Trénink přispívá nejen k léčbě nadměrné váhy, lze jím zvyšovat odolnost srdce a zlepšovat stav cév. Netrénovaný jedinec může mít řadu potíží. Setkáme se s nimi i u obézních. Snadno se unaví, mívají bušení srdce, bodavé bolesti vlevo na hrudníku. Tyto problémy se snadno fixují, patří do škály stížností naříkavého neurotického člověka, mohou se stát skutečným medicínským problémem.

Co dobrého dále můžete od pohybu čekat?

Až se proběhnete po lesních cestičkách, po břehu řeky, ucítíte hned ten bezprostřední krásný efekt. Ano, zdravý pohyb uklidňuje, vede k vyrovnanému životnímu pocitu, k uspokojení.

Při chůzi a běhu začnete uvolněně přemýšlet o svých problémech, celou řadu věcí uvidíte z jiného úhlu. Zmizí úzkostné napětí, po zvládnutí určité fyzické zátěže stoupá i sebevědomí.

Když vyrazíte do přírody za pohybem, nebudete mít na cigaretu čas ani chuť. Najednou vám přijde líto prosedět krásné odpoledne u televizoru. Odepřete si druhé pivo po obědě, protože by se vám večer špatně chodilo. Zmizí nepříjemné pocity, které jste dříve měli v krajině srdeční, přestane nepříjemné bušení.

Při pravidelném cvičení se později objeví ochranný efekt na srdce a cévy.  Sníží se počet tepů v klidu i po zátěži. Klesne i krevní tlak. Vaše svaly začnou lépe využívat kyslík. Naučí se ekonomičtěji pracovat. Zlepší se funkce žil na dolních končetinách.

Hospodárněji pracuje srdce, při stejném výkonu spotřebuje méně kyslíku a živin.

Nemusíme si jistě povídat o společenském významu sportu, o tom, co člověku přinášejí kolektivní hry.

Nemusíte se ale nutit do jednoho sportu. Vyberte si. Na celém světě byly přechodně velmi populární běhy pro zdraví. Běh je výborná vytrvalostní aktivita, nemusí ale každému vyhovovat. Může být vysloveně nevhodný pro člověka s postiženými klouby dolních končetin. Potom je vhodnější zvolit cyklistiku nebo plavání.

Jak to vypadá s jinými riziky vytrvalostních cvičení, které tak vřele doporučujeme? Platí vždycky rada“Uteč infarktu“? Škodolibí odpůrci poukážou na smrt Jima Fixxe, zakladatele joggingu v USA, který zemřel při běhu v lese. Běh miloval, napsal o něm knihu „The komplete Book of Running“, a běh se stal jeho osudem. Tento zastánce běhání byl podle zpráv amerických lékařů, člověkem s výrazně postiženým koronárním řečištěm, měl delší dobu potíže typu anginy pectoris, odborné vyšetření u lékaře přitom odmítal.

Když posuzujeme riziko cvičení nemocných po infarktu, kteří si nechají poradit od lékaře, naučí se kontrolovat intenzitu výkonu, potom jsou výsledky příznivé. Riziko je přitom malé. Cvičit pod odborným vedením lze i po srdeční příhodě, i při léčbě vysokého krevního tlaku, samozřejmě i při obezitě a cukrovce. Musíme se ale vyvarovat určitých ohrožení. Nebudeme zařazovat do tréninku zvedání břemen, silové cviky. Bráníme se dlouhému zadržení vzduchu v plicích se zvýšením tlaku uvnitř hrudníku. Nebudeme cvičit po jídle, ve vedru a v dusnu. Vadí ovšem i mrazivý silný vítr.

A znovu to podstatné. Musíme se naučit, počítat si po výkonu počet tepů za minutu. Pokud máte více zdravotních rizik, nějaké bolesti na hrudi, je nezbytné vyhledat lékaře, který doporučí zátěžový test.

Potom se dozvíte, jakou máte tělesnou výkonnost, jaká je vaše vhodná tréninková tepová frekvence, jaký počet tepů za minutu už představuje zdravotní riziko vzniku anginy pectoris, jakou hodnotu nesmíte překročit.

Za těchto předpokladů může sportovat většina lidí 6 měsíců po infarktu už docela bezpečně. Lépe ovšem s pomocí rehabilitační sestry a pod kontrolou lékaře.

Do cvičení se nenuťte, máte-li horečku, nedoléčené infekční onemocnění nebo jste dosud neprojednali vaše subjektivní potíže s lékařem.

Zdroj: Umění žít;  P.Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek