Proč se střeva považují za druhý mozek?
Tenké a tlusté střevo nejsou jen obyčejné potrubí tvořící trávicí trakt. Stále více se ukazuje, že mají na naše celkové zdraví mnohem větší vliv než jsme si dříve mysleli. Bakterie, sídlící v trávicím traktu totiž ovlivňují nejen tělesné zdraví a odolnost čelit infekcím, ale i váhu, stárnutí, psychiku a dokonce mozkové funkce.
Co je to mikrobiom?
Mikrobiomem nazýváme zhruba 10 miliard mikroorganismů, které obývají lidské tělo. Uvádí se, že představují váhu asi 1,5 kg. Většina z nich se nachází ve střevech, kde se podílí na trávení, boji proti infekcím, syntetizují vitaminy. V současnosti se o tomto tématu hodně diskutuje a odborníci přisuzují vnitřnímu osídlení střev značný význam.
Je známo, že náš organizmus a život vůbec, závisí na těsné symbióze s obrovským množstvím bakterií. Až do nedávna jsme o bakteriích hovořili spíše negativně jako o škůdcích a nepřátelích. Problémem nejsou bakterie jako takové, ale právě narušení symbiózy zhruba 160 druhů bakteriíí. Nejčastějším škůdcem, který tuto rovnováhu narušuje, jsou antibiotika.
Antibiotika ničí náš ekosystém
Je nezpochybnitelné, že objev antibiotik v minulém století zachránil milióny životů, napomohl zlikvidovat a vymýtit mnohé do té doby smrtelné choroby. Antibiotika ale v organizmu fungují jako jaderná bomba a rozhodně je nelze považovat za všelék.
Kvůli desetiletí nadužívání antibiotik i na virózy a nachlazení, zanechávají tyto léky destruktivní stopy v enormním nárůstu alergií, astmatu, či diabetu 1. typu.
Co se stane, když zmizí prospěšné bakterie?
Antibiotika vyčistí střeva nejen od škodlivých bakterií, ale i od těch prospěšných. Trávicí problémy při užívání antibiotik nejsou tím hlavním. Když ze střev zmizí prospěšné bakterie, sníží se odolnost proti těm škodlivým, které snadno osídlí vyklizený prostor a přivodí nemoc.
Mikrobiom zdravých lidí se po antibiotické kůře sám dokáže zotavit přibližně do jednoho roku. Naopak lidé s oslabenou imunitou se nedokážou pořádně zotavit ani po banálních virových onemocněních. Pak se stává, že onemocní opakovaně a znovu se léčí antibiotiky a točí se v začarovaném kruhu, že se na ně lepí jeden virus za druhým.
Proto je velmi důležité při antibiotické léčbě užívat kvalitní probiotika, ale nejméně s dvouhodinovým odstupem.
Časté průjmy
Obvyklým příznakem nevyváženého střevního mikrobiomu je průjem. Velmi často jím trpíme právě při užívání antibiotik, jelikož ekosystém ve střevech ztrácí důležité nástroje, nezbytné k dobrému trávení a boji proti škodlivým bakteriím.
Střevní stěny, „očištěné“ od prospěšných bakterií jsou ideálním místem ke kolonizaci patogenních bakterií. Jednou z nejčastějších a rovněž nejnebezpečnějších, je Clostridium difficile. Pokud dojde k napadení střev touto bakterií, hrozí poškození sliznice a zánět tlustého střeva.
Souvislost s nadváhou a obezitou
Bakterie v trávicím traktu významně ovlivňují naši chuť k jídlu. Bakterie usídlené v žaludku nám říkají, kdy máme hlad a naopak kdy jsme již sytí. Vyvážené prostředí v žaludku reaguje také na kyselost a hladinu hormonu ghrelinu. Tento hormon kontroluje chuť k jídlu a měl by zabránit přejídání.
V současnosti se objevují názory, že dlouhodobá likvidace heliobakterie pylori, nadužíváním antibiotik před dvěmi-třemi generacemi, mělo velký vliv na nárůst dětské obezity.. Dnes je již prokázáno, že složení mikrobiomu ve střevech přímo ovlivňuje množství kalorií, které organizmus ze stravy využije.
V minulosti, při nedostatku jídla, dokázal střevní mikrobiom ukládat více zásobního tuku, důležitého k přežití v těžkých obdobích. Dnes při nadbytku potravy má tento druh mikrobiomu značný vliv k vyvolání obezity.
Každý lidský organizmus je jedinečný a jeho mikrobiom se také odlišuje. Proto také dva lidé s totožným příjmem potravy, mohou mít jinou váhu. Závisí to také na tom, jak jejich střevní mikrobiom využívá energii získanou ze sacharidů, tuků a bílkovin.
Strava má vliv na skladbu mikrobiomu
Potraviny, které denně konzumujeme, mají vliv na osídlení střev bakteriemi – prospěšnými i patogenními. Mikrobiom je reakcí organizmu nejen na naši aktuální stravu a životní styl, ale i na způsob stravování našich předků.
Například japonská strava, založená na rostlinných sacharidech, tvoří ve střevech více prospěšných bakterií rozkládající tuky, bývá označovaná jako hlavní příčina, proč nejsou Japonci obézní.
V našich končinách, kde strava obsahuje více živočišných tuků došlo k celkovému „vychýlení“ mikrobiomu směrem k bakteriím zrychlujícím ukládání tuku.
Rakovina trávicího traktu
Bakteriální osídlení střev, za jistých podmínek podporuje rakovinové bujení. Problémy nastávají, když nedostatečné osídlení prospěšnými bakteriemi, oslabujeme nevhodným jídlem, čímž se vytváří vhodné prostředí k nárůstu patogenních bakterií.
Co zvyšuje riziko rakoviny střev a trávicího traktu?
- nadbytek živočišných tuků a masa – zejména červené maso,
- přepálené tuky – smažené maso, hranolky…
- nevhodně grilované maso, steaky,
- nadbytek konzumace uzenin,
- málo zeleniny ve stravě,
- těžká, tučná jídla na noc,
- nadměrná konzumace alkoholu.
Zánětlivá onemocnění střev
Tento typ onemocnění souvisí s tím, jak jsou na sobě závislé různé druhy bakterií. Chronický zánět, vede k poškození sliznice, protože chybí bakterie, které udržují imunitní systém v kondici. Výsledkem jsou autoimunitní reakce.
O co jde? Imunitní systém, reaguje proti vlastním buňkám a tím se dostává do začarovaného kruhu. Navíc u zánětlivých onemocnění se výrazně zvyšuje riziko rakoviny.
Jak náš mikrobiom ovlivňuje mozek?
Jak již zde zaznělo, tak střevní mikrobiom má značný vliv na psychické zdraví a činnost mozku. Podle vědců existují tři hlavní způsoby, jak střevní bakterie vysílají signály do mozku.
Jedna teorie předpokládá, že bakterie komunikují s mozkem přes most, který spojuje inervaci střev s různými oblastmi mozku (např. s hypotalamem), prostřednictvím tzv. neurotransmiterů.
Známý neurotransmiter – serotonin, reguluje nejen naši náladu, ale také chuť k jídlu. Vědci zjistili, že určité druhy střevních bakterií přímo vytváří serotonin. Několik studií rovněž potvrdilo, že zdravá střevní mikroflóra zlepšuje výkonnost mozku a snižuje riziko psychických problémů.
Když mikrobiom „poroučí“ mozku
Mikrobiom dává mozku informaci, aby přikázal, zda má tělo ukládat nebo pálit tuky a rovněž jak rychle je má pálit. Podle všeho má mikrobiom také „prsty“ v tom čemu říkáme – „intuitivní jedení“.
Prostě mikrobiom odešle do mozku informaci, co ve střevech při zpracování jídla chybělo, resp. jaké živiny potřebují prospěšné bakterie, aby nás mohly chránit.
To je také jeden z důvodů, proč se stále více zajímáme nejen o probiotika (prospěšné mikroorganismy), ale také o prebiotika (látky tvořící potravu pro růst prospěšných bakterií). Bez nich by totiž nemohly existovat.
Jak podpořit zdravé bakterie stravou?
Nizozemští vědci zkoumali vliv skladby potravy na složení střevního mikrobiomu. Zjistili, že pro zdravé osídlení bakteriemi v trávicím traktu je nejvhodnější středomořská strava. Ta má tyto základní parametry:
- dostatek zeleniny a luštěnin, méně živočišných bílkovin,
- fermentované, nízkotučné mléčné výrobky (jogurty, kefíry…),
- ovoce, semínka a ořechy (místo dezertů a sladkostí),
- méně potravin živočišného původu (kromě ryb a libového drůbežího masa),
- červené maso jen občas,
- málo průmyslově zpracovaných potravin,
- žádné sladkosti s obsahem cukru,
- střídmě čevené víno.
Současné poznání je v této oblasti na začátku. Máme v sobě miliardy mikroorganismů, o jejichž jednotlivých funkcích a vzájemných interakcích, se dozvídáme stále více překvapivých informací. Velká část ale stále zůstává neodhalena a slibuje do budoucna nové poznatky a souvislosti.
Zdroj: Slovenský pacient.sk
Program redukce, zdravý životní styl
Program Sport
