Nepodceňujte bolesti zad

Na páteři v předozadním směru nalezneme zakřivení směrem dopředu – lordózu krční a bederní, a dozadu – kyfózu hrudní (a křížovou). Vznikají vlivem svalového napětí s vývojem jedince – postupně jak miminko zvedá hlavičku, sedá si, leze a běhá.

Později se fixují do tvaru, který známe. Svalové napětí ale působí dále. Tam, kde je nerovnováha mezi svalstvem trupu (a potažmo celého těla), dochází často ke zvýraznění bederní lordózy.

Více prohnutá bedra představují značný tlak na zadní část plotének, kde mohou praskat citlivé chrupavčité struktury a dojde tak k výhřezu výše zmíněného jádra, nebo alespoň snížení ploténky. To tlačí na páteřní nervy, vystupující z meziobratlových prostorů a jdoucí do dolních končetin. Bolest známá jako ústřel, lumbago či houser je na světě.

• Víte, jaká je Vaše: Ideální váha

  K tomu často stačí pouhé zablokování drobných páteřních kloubů, jež lze poměrně snadno napravit. Tam, kde však k poškození plotének již došlo, platí již po zbytek života zvýšená opatrnost! Jejich regenerace je velmi pomalá až nemožná – nemají totiž žádné cévy, živiny přijímají prostou difúzí z okolí a případné prasklinky se téměř nemají šanci zacelit.

Například při zvedání těžkých břemen by si toho měli být vědomi všichni, kteří již nějakou tu příhodu se zády či dokonce operaci zažili.

Starého psa novým kouskům…

Co jsou pohybové stereotypy? Vše jak sedíme, stojíme, zvedáme a nosíme nejrůznější břemena, pracujeme v práci i po práci, jak relaxujeme. Nebo chcete-li, jak se při všem hrbíme, hovíme si, nepřirozeně se natahujeme na moc vysoký nebo nízký či nevhodně osvětlený pracovní stůl.

Pracujeme-li příliš dlouho a opakovaně ve strnulé pozici, pěstujeme si svalové nerovnováhy se vším, co obnáší – přetíženými a oslabenými svalovými skupinami. Nevhodná dynamická zátěž může v již takto pokřiveném terénu nadělat velké škody. Stačí pak jediný „hloupý pohyb“, při tenise či nakládání tašek do auta, kdy může vzniknout blok nebo poškození meziobratlové ploténky.

• Více článků najdete v rubrice: Zdraví a pohyb

  Pohybové stereotypy jsou plně automatické. Víme, co právě nyní činíme, ale nemyslíme na to, jak.  Mozková „cenzura“ funguje dobře – kdybychom mysleli na to, který sval právě teď zabírá a jak moc, mnoho práce bychom neudělali.

Kdo však chce na bolest zad navždy zapomenout, nezbude mu, než si běžné pohybové stereotypy zcela uvědomit a přebudovat. Musí si znovu uvědomit a naučit správně pracovat ty svaly, s nimiž to v dětství uměl zcela přirozeně. To ale nespočívá v tom, že se vrhne na sklapovačky či sed-leh. Z břišních svalů, které dlouho nepracovaly, se postupně stal nepotřebný kus flákoty a vše znovu doslova oddřou již tolik přetěžované svaly zádové.

Zná to každý, komu takové neuvážené cvičení přitížilo. Zlatou zásadou proto zůstává: nejdříve uvolnit vše, co je ztuhlé – a teprve v další fázi si nejprve uvědomit, naučit se správně zapnout a až nakonec začít opravdu a technicky správně posilovat svaly slabé.

Ne každý však dokonale zná anatomii a funkci vlastního těla, včetně možných patologií a způsobů léčby. Biomechanika pohybového aparátu je tak složitá, že si sám laik může nejen nepomoci, ale i uškodit. Každý, kdo se chce svých problémů opravdu zbavit, by proto měl navštívit odborníka specializovaného na pohybový aparát. Sám by pak měl najít rovnováhu nejen mezi svými svaly, ale především mezi prací a odpočinkem a nezříkat se možností, které se nabízejí: masáž, vířivka, jóga a řada dalších.

• Přečtěte si: Jak cvičit jógu doma