Je očkování proti chřipce opravdu spásou?
Infekční nemoci dýchacích cest, aneb malý průvodce jejich příčinami i mechanismů, jakými se jim lidské tělo brání - z pera Ondry Vojtěchovského, lékaře zabývajícího se sportovní medicínou.
Spásné očkování?
Očkování proti chřipce, v dnešní době také hojně propagované, by se mohlo zdát pro sportovce hotovou záchranou z nebes. Bohužel s ním osobní ani profesní zkušenost nemám a zprostředkované zprávy se poněkud různí. Někdo s ním je navýsost spokojen, očkuje se každý rok a snad díky tomu trpí železným zdravím.
Jiní tvrdí, že kdo se dal u nich ve firmě očkovat, protože to jejich zaměstnavatel platil jako zvláštní benefit, podlehl ještě dříve než neočkovaní. Sám jsem zvláště v případě sportovců v mnoha ohledech spíš skeptický.
První pochybnost vyplývá ze samotné podstaty očkování. Jak si jistě pamatujete ze školy, při očkování se vpravuje do těla oslabená bakterie či virus nebo imunitně výrazné části jejich stěny. Aby si tělo protilátky opravdu vytvořilo, musí očkovací látka vyvolat lehkou formu onemocnění (představte si to jako tréninkový souboj s třínohým lvem).
Jenže i lehká nemoc je v principu nemoc, se všemi omezeními. To znamená včetně nutnosti vysadit zátěž – jinak by se protilátky nemusely vytvořit v dostatečné míře, nebo by nás mohla zákeřně zlomit infekce jiná. Pro trénujícího sportovce tak zbývá jen velmi těsné časové okno, ve kterém se může nechat očkovat - zhruba týden po ukončení staré a nejméně dva týdny před započetím nové sezóny.
Druhá pochybnost plyne ze specifických vlastností chřipkového viru. Vyskytují se tři subtypy – A, B a C – a jejich podoba se ještě velmi rychle mění. Laboratoře vyrábějící vakcínu tak musí každý rok odhadnout, ze kterých známých forem mají vakcínu vyrobit, aby se co možná nejvíce podobala těm, které v tom roce proběhnou světem. Sami přiznávají zhruba 60% účinnost svého snažení. Pokud tedy máte smůlu a dostane vás chřipkový virus jiný, očkování je vám platné jak bezhlavému dřevěná noha.
Třetí a nejsilnější pochybnost vychází z osobní zkušenosti, opírající se i o oficiální studie. Obvykle mě totiž neskolí pravá chřipka, ale „chřipka“, přesněji respirační viróza. Naštěstí! Pravá, poctivá a nefalšovaná chřipka je dosti odporné a nepříjemné onemocnění, provázené bolestí svalů a vysokými horečkami.
Naproti tomu respirační příznaky jako rýma s kašlem k typickému obrazu chřipky nepatří. Jestliže se kašel objeví, bývá většinou už známkou bakteriální superinfekce. Proti ní chvalme Pána za „obyčejnou virózu“. Proti takové ale samozřejmě naše drahé očkování nefunguje.
Takže očkovat, nebo neočkovat?! Na mou duši, nevím. Vyzkoušejte a uvidíte.
Předchozí článek: Antibiotika, ano, či ne?
Navazující článek: Infekce dýchacích cest, Léčba - Zavlažuj nebo zemři!