Infekce dýchacích cest: Nepřítel v zádech

Infekční nemoci dýchacích cest, aneb malý průvodce jejich příčinami i mechanismů, jakými se jim lidské tělo brání - z pera Ondry Vojtěchovského, lékaře zabývajícího se sportovní medicínou.

Infekce dýchacích cest - Nepřítel v zádech

Zatímco viry poletují všude okolo nás, druhého zákeřnějšího protivníka si doslova hřejeme na vlastních prsou. Všechny bakterie, působící běžné infekce, jako jsou záněty dýchacích cest, ale třeba i kožní abscesy, bydlí spokojeně s námi, na nás a v nás.

„Čistota“ je dobře míněná iluze – i po tom nejdokonalejším omytí včetně dezinfekce je například povrch kůže chirurgových rukou po pouhých dvaceti minutách opět osídlen původním bakteriálním osazenstvem. Tato dezinfekce vlastně slouží jen pro bezpečné nasazení operačních rukavic.

Všechny povrchy vnější (kůže) i vnitřní (sliznice střeva i dýchacích cest) mají své stabilní charakteristické osídlení směsí bakteriálních kmenů. Ačkoliv se to zdá poněkud děsivé, skutečnost je trochu jiná. Tyto kmeny žijí s naším tělem za normálních okolností ve stavu míru, nebo alespoň příměří. Pokud se sem tam pokusí bdělost naší obranyschopnosti otestovat, jsou hravě poraženy a zatlačeny do patřičných mezí, protože je naše imunita dobře zná.
Dokonce se dá říct, že jsou to nájezdy příznivé. Pomáhají na jedné straně udržovat bdělost obranného systému, na straně druhé všechny imunitní složky zaměstnávají natolik, aby se nepustily do boje s mateřským organismem.

Posledním, nikoliv však nejméně důležitým příspěvkem našich „domácích“ bakteriálních kmenů k naší imunitě je v zaplňování prostoru, který by jinak obsadily kmeny „cizí“, našemu tělu neznámé a potenciálně škodlivější. Celý tento stav má vlastně také svojí vojensko-historickou alegorii. I Římská říše pochopila, že vyhlazování pohraničních kmenů je nesmírně nákladná a přitom prakticky nedokončitelná idea.
Daleko snazší je s kmeny na hranici uzavřít příměří, případně je zkorumpovat. Na jejich kontrolu je třeba daleko menších posádek a přitom budou tyto kmeny při obraně svého území účinně chránit před nájezdníky zvenčí i území říše. Malér ovšem nastane ve chvíli, kdy nějaký nájezdník, v našem případě respirační virus, obranou pronikne. Vzniklé boje obranu vyčerpají a spálená země je otevřenou branou do „vnitrozemí“ těla. I dosud mírumilovné vlastní pohraniční kmeny se vydají vyzkoušet, jestli by se náhodou nemohly na šarvátce přiživit a svoje území rozšířit.

Příkladem z medicíny je i do běžného povědomí pronikající informace o takzvaných „overcaried children“ – přespříliš opečovávaných dětech. Zjistilo se totiž, že děti z rodin posedlých čistotou vůbec nejsou méně nemocné – naopak. Různé banální infekce jsou u nich daleko častější a navíc se u nich vyskytují i početnější a závažnější alergie než u dětí z rodin s přístupem méně fanatickým.
Předpokládaným důvodem je imunita, „neproškolená“ pro reálný útok bakterií a přitom z nudy a nečinnosti terorizující „vlastní obyvatelstvo“, spolu s vybitím nárazníkové zóny, která se tím stala pohostinnou pro „divoké cizí“ kmeny bakterií.

Ondra VojtěchovskýMUDr. Ondřej Vojtěchovský. Profesí atestovaný chirurg se zaměřením na traumatologii dospělých i dětí. Od roku 2000 se specializuje na sportovní medicínu, zejména problematikou cyklistiky a vytrvalostních sportů. Pohled lékaře spojuje s třiceti lety zkušeností vrcholového a výkonnostního sportovce (plavání, bojové sporty, cyklistika).

Své články publikuje na stránkách: ondrej-vojtechovsky.cz

publikováno: 01.08.2015   napsal/a: MUDr. Ondřej Vojtěchovský