Tipy fotbalového trenéra Ivana Kopeckého
Ivan Kopecký je šéftrenér ligového celku Baník Ostrava a bývalý trenér české reprezentace juniorů do 16 let. Položil jsem mu několik otázek z oblasti mládežnického fotbalu.Ivane co byste poradil rodičům, kteří chtějí zapsat své dítě na fotbal?
Doporučuji jej zhruba od 5 let všeobecně pohybově rozvíjet. Asi od 7 – 8 roku ho přihlásit do přípravkové kategorie fotbalu. Nenásilně na něho působit, tak aby si fotbal zamiloval (v tomto velmi záleží jaké potká trenéry). Dítě musí vědět a cítit, že se rodiče o jeho fotbalovou činnost zajímají a na jeho fotbalové tréninky i utkání osobně docházejí. Rozvoj mladého fotbalisty je ve velkých klubech dobře zabezpečený, kluby by měli hrát kvalitní mládežnické soutěže a rodiče musí sledovat jeho fotbalové postupy, úspěchy ale samozřejmě také studijní výsledky. Rodičům vždy zdůrazňuji, že určitý životní systém a disciplínu musí mít mladý fotbalista od žáků až po dorost.
Jakým způsobem probíhá výběr talentů do větších klubů?
Každý větší klub by měl mít dobře organizovanou síť informátorů (dobrovolných skautů), kteří mapují nejbližší regiony. V dnešní době už se v internetových seznamech zaznamenávají žáci od 10 – 12 let (výrazní talenti). Přechody talentů se nejvíce uskutečňují po dokončení základní školní docházky. Profesionální smlouvy se nejvíce podepisují u talentovaných dorostenců ve věku od 15 – 17 let. V 18 letech je mnohdy pozdě, protože hráč je komplexně vyspělý (fyzicky) a je nebezpečí, že jiný klub mu nabídne lepší smlouvu.
Ivane, kolik nadějí z žákovských a dorosteneckých soutěží se později „uchytí“ ve vrcholovém fotbalu?
Procentuelně kolik žáků se dostane do vrcholového fotbalu si netroufám říct, protože mnohdy žáci z malých oddílů jsou odolnější. V Baníku, ale i v jiných ligových klubech, když se podaří z dorostenecké kategorie každý rok průběžně posunout 1 – 2 dorostence do vrcholové kopané tak je to veliký úspěch. Vyspělý jedinec (dorostenec) musí být komplexní fotbalista (fyzicky, technicky, psychicky), ale navíc musí mít mimořádnou vlastnost – rychlost, nebo vynikající hru hlavou, nebo výbornou techniku, nebo musí být myslitel – stratég, zkrátka musí mít něco mimořádného, aby se v konkurenci posunul výše.
Na co se trenéři při výběru zaměřují? Používají se nějaké speciální testy?
Výběr mladých talentů záleží na zkušenosti a citu trenérů – skautů, kteří poznají pohybově talentovaného kluka. V pozdější době u žáků, dorostenců existuje škála testovacích baterií (na technickou vyspělost, technické dovednosti, na kontrolu fyzických schopností, různé psychologické testy atd.)
Ivane, jedna indiskrétní otázka. Prozradil byste nám jaké jsou přibližně příjmy hráčů v české lize a kolik hráčů se u nás asi fotbalem živí?
Konkrétní finanční příjmy fotbalistů v naší republice neznám, ale určitě záleží na rozpočtu daného klubu. Nejvyšší příjmy jsou bezpochyby ve Spartě. V ČR se oficiálně živí fotbalem hráči I.a II. ligy. Mnoho dalších profi hráčů (se smlouvami) hraje v nižších soutěžích, takže se to dá těžko spočítat, ale jsou to stovky. Dále jsou ještě hráči žijící v ČR, kteří dojíždějí do nižších soutěží do zahraniční (Německo, Rakousko – méně Slovensko, Polsko).
Jakým způsobem probíhá výběr talentů do větších klubů?
Každý větší klub by měl mít dobře organizovanou síť informátorů (dobrovolných skautů), kteří mapují nejbližší regiony. V dnešní době už se v internetových seznamech zaznamenávají žáci od 10 – 12 let (výrazní talenti). Přechody talentů se nejvíce uskutečňují po dokončení základní školní docházky. Profesionální smlouvy se nejvíce podepisují u talentovaných dorostenců ve věku od 15 – 17 let. V 18 letech je mnohdy pozdě, protože hráč je komplexně vyspělý (fyzicky) a je nebezpečí, že jiný klub mu nabídne lepší smlouvu.
Ivane, kolik nadějí z žákovských a dorosteneckých soutěží se později „uchytí“ ve vrcholovém fotbalu?
Procentuelně kolik žáků se dostane do vrcholového fotbalu si netroufám říct, protože mnohdy žáci z malých oddílů jsou odolnější. V Baníku, ale i v jiných ligových klubech, když se podaří z dorostenecké kategorie každý rok průběžně posunout 1 – 2 dorostence do vrcholové kopané tak je to veliký úspěch. Vyspělý jedinec (dorostenec) musí být komplexní fotbalista (fyzicky, technicky, psychicky), ale navíc musí mít mimořádnou vlastnost – rychlost, nebo vynikající hru hlavou, nebo výbornou techniku, nebo musí být myslitel – stratég, zkrátka musí mít něco mimořádného, aby se v konkurenci posunul výše.
Na co se trenéři při výběru zaměřují? Používají se nějaké speciální testy?
Výběr mladých talentů záleží na zkušenosti a citu trenérů – skautů, kteří poznají pohybově talentovaného kluka. V pozdější době u žáků, dorostenců existuje škála testovacích baterií (na technickou vyspělost, technické dovednosti, na kontrolu fyzických schopností, různé psychologické testy atd.)
Ivane, jedna indiskrétní otázka. Prozradil byste nám jaké jsou přibližně příjmy hráčů v české lize a kolik hráčů se u nás asi fotbalem živí?
Konkrétní finanční příjmy fotbalistů v naší republice neznám, ale určitě záleží na rozpočtu daného klubu. Nejvyšší příjmy jsou bezpochyby ve Spartě. V ČR se oficiálně živí fotbalem hráči I.a II. ligy. Mnoho dalších profi hráčů (se smlouvami) hraje v nižších soutěžích, takže se to dá těžko spočítat, ale jsou to stovky. Dále jsou ještě hráči žijící v ČR, kteří dojíždějí do nižších soutěží do zahraniční (Německo, Rakousko – méně Slovensko, Polsko).
Pozn.: O příjmech hráčů v českém fotbale se dočtete ZDE.
Dokázal byste vyčíslit, kolik stojí přibližně příprava mladého fotbalisty a na co se mají rodiče připravit?
Žáci a dorostenci (rodiče) platí v každém klubu měsíční příspěvky (od 100 – 300 Kč). Několikanásobně více, ale měsíčně na výchovu mladého fotbalisty přispívá klub (tréninkové pomůcky, prostředky, trenéry, doprava atd.) 2x ročně přispívají rodiče na soustředění žáků, dorostenců. Dá se tedy říci, že fotbal patří z hlediska finanční náročnosti k „levným“ sportům.
Trápí fotbal, podobně jako hokej odliv talentů do zahraničí?
Bohužel různí agenti čím dál více začínají obchodovat s dorostenci ve věku 16 – 18 let (různé stáže, kde se uskutečňují „před smlouvy“) to samozřejmě negativně ovlivňuje práci s talenty v klubu. Těmito postupy ochuzujeme českou Gambrinus Ligu o talentované hráče, ale je to všeobecný trend a v dnešní ekonomické situaci našich klubů proti tomu můžeme dělat jen velmi málo.
Kde podle vás nejlépe pracují s mládeží?
V současnosti dle mých zkušeností, nejlépe s mládeží pracují ve Slavii - v Čechách, na Moravě v Olomouci a věřím, že Baník ji brzy předežene.
Ptal se J.Taussig
Dokázal byste vyčíslit, kolik stojí přibližně příprava mladého fotbalisty a na co se mají rodiče připravit?
Žáci a dorostenci (rodiče) platí v každém klubu měsíční příspěvky (od 100 – 300 Kč). Několikanásobně více, ale měsíčně na výchovu mladého fotbalisty přispívá klub (tréninkové pomůcky, prostředky, trenéry, doprava atd.) 2x ročně přispívají rodiče na soustředění žáků, dorostenců. Dá se tedy říci, že fotbal patří z hlediska finanční náročnosti k „levným“ sportům.
Trápí fotbal, podobně jako hokej odliv talentů do zahraničí?
Bohužel různí agenti čím dál více začínají obchodovat s dorostenci ve věku 16 – 18 let (různé stáže, kde se uskutečňují „před smlouvy“) to samozřejmě negativně ovlivňuje práci s talenty v klubu. Těmito postupy ochuzujeme českou Gambrinus Ligu o talentované hráče, ale je to všeobecný trend a v dnešní ekonomické situaci našich klubů proti tomu můžeme dělat jen velmi málo.
Kde podle vás nejlépe pracují s mládeží?
V současnosti dle mých zkušeností, nejlépe s mládeží pracují ve Slavii - v Čechách, na Moravě v Olomouci a věřím, že Baník ji brzy předežene.
Ptal se J.Taussig
